Regulovaná složka cen energií má příští rok vzrůst, úspory může přinést přesun dotací na stát.
Regulovaná část cen elektřiny a plynu, kterou stanovuje stát, má podle návrhu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) v příštím roce vzrůst. U domácností by se mohla zvýšit v průměru o stovky korun ročně. ERÚ nyní návrh cen zveřejnil a zahájil k němu konzultační řízení.
Podle předsedy Rady ERÚ Jana Šefránka by regulovaná složka ceny elektřiny pro domácnosti měla meziročně stoupnout o 2,7 procenta, u plynu pak o 4,7 procenta. Návrh však zatím není konečný – finální výše cen se může ještě výrazně změnit, například v závislosti na rozhodnutích nové vlády.
Zveřejněné propočty vycházejí ze současně schválených státních příspěvků, včetně dotací na podporované zdroje energie (POZE) ve výši 24,6 miliardy Kč. Hnutí ANO, které vyhrálo sněmovní volby, už avizovalo, že pokud sestaví vládu, chce převést veškeré výdaje na POZE plně na stát. Tento krok by podle propočtů snížil výdaje odběratelů zhruba o 20 miliard korun. ERÚ uvedl, že v takovém případě je připraven regulované ceny okamžitě upravit – pro domácnosti by to znamenalo pokles regulované složky přibližně o 15 procent.
Ceny energií, které zákazníci platí, se skládají ze dvou částí – obchodní a regulované. Obchodní složku určují dodavatelé, zatímco tu regulovanou stanovuje stát prostřednictvím ERÚ. U elektřiny bude v příštím roce regulovaná část tvořit více než 45 procent konečné ceny pro domácnosti, u plynu přibližně čtvrtinu.
Podle návrhu by regulovaná cena elektřiny na hladině nízkého napětí, tedy pro domácnosti, měla stoupnout o 2,7 procenta, což odpovídá zhruba 75 korunám za megawatthodinu (MWh). Při průměrné roční spotřebě kolem tří MWh by to znamenalo zvýšení ročních nákladů o několik stovek korun. Naopak větším odběratelům na vyšších napěťových hladinách by se regulované ceny měly snížit – o 2,7 procenta u vysokého napětí a o 7,3 procenta u velmi vysokého.
U plynu počítá ERÚ s růstem regulované složky o 4,7 procenta pro domácnosti, tedy asi o 22 Kč za MWh. U velkých odběratelů by naopak měla klesnout o 4,5 procenta, přibližně o 10 Kč za MWh.
Podle Šefránka návrh reflektuje rostoucí náklady na modernizaci a provoz přenosových a distribučních sítí. Naopak pozitivně se do výsledných cen promítl pokles výdajů na systémové služby, technické ztráty i oživení tranzitu plynu přes Českou republiku.
ERÚ upozorňuje, že konečné ceny budou známy až po ukončení konzultačního procesu, který úřad musí ze zákona vést. Konečný cenový výměr na příští rok má být vydán do konce listopadu, případné úpravy podle změn rozhodnutí vlády může úřad provést zhruba do dvou týdnů.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
