Říjnové komunální volby v Česku doprovodí rekordní počet místních referend zaměřených na výstavbu větrných elektráren. O jejich případném vzniku budou obyvatelé rozhodovat v 19 obcích. Hlasování se uskuteční společně s volbami do obecních zastupitelstev 9. a 10. října.
Pokud by obyvatelé všech dotčených obcí výstavbu podpořili, mohlo by vzniknout až 81 nových větrných turbín s celkovým instalovaným výkonem přibližně 450 megawattů. Podle analýzy Svazu moderní energetiky by tak současná kapacita větrné energetiky v Česku vzrostla na více než dvojnásobek. Nové elektrárny by mohly podle odhadů vyrobit tolik elektřiny, kolik spotřebuje přibližně 400 tisíc domácností.
V současnosti funguje v Česku zhruba 220 větrných elektráren s celkovým výkonem kolem 380 megawattů.
Počet referend v posledních letech roste
O výstavbě větrných elektráren se v Česku dosud hlasovalo v 84 referendech. Podpora projektů se objevila přibližně v jedné třetině obcí, kde se hlasování uskutečnilo.
Zájem o místní referenda v této oblasti přitom v posledních letech výrazně narůstá. V období mezi lety 2006 a 2022 se konalo v průměru jedno až dvě taková hlasování ročně. V roce 2026 už bylo podle dostupných údajů vypsáno 30 referend, což představuje dosavadní rekord. Po započtení dalších 19 plánovaných hlasování počet referend letos překročí stovku.
Nejvíce obcí bude hlasovat ve středních Čechách
Největší počet říjnových referend připadá na Středočeský kraj. O výstavbě větrných elektráren budou rozhodovat obyvatelé Petrovic na Rakovnicku, Petroupimi, Soběhrd a Teplýšovic na Benešovsku a Kačice na Kladensku.
Čtyři referenda se uskuteční na Svitavsku v Pardubickém kraji. Týkají se obcí Dětřichov, Kamenná Horka, Mikuleč a Sklené.
V Moravskoslezském kraji se bude hlasovat ve třech obcích na Bruntálsku – Horním Benešově, Starých Heřminovech a Zátoru. V Plzeňském kraji čeká referendum obyvatele Kralovic, Žihle a Měčína.
Další hlasování se uskuteční v Radeníně a Šebířově na Táborsku v Jihočeském kraji. Obyvatelé Cítolib na Lounsku budou hlasovat v Ústeckém kraji a referendum proběhne také v Bystré nad Jizerou na Semilsku v Libereckém kraji.
Rozhoduje komunikace s obyvateli, tvrdí energetici
Podle odborníků na energetiku hraje při rozhodování obcí významnou roli způsob, jakým investor s místními obyvateli o připravovaném projektu komunikuje. Důležité je podle nich včas představit konkrétní parametry záměru i jeho očekávané přínosy.
„Zkušenosti z obcí potvrzují, že základem úspěšného referenda je otevřená komunikace investora s občany od prvního dne. Lidé potřebují přesně vědět počet a výšku elektráren a co projekt přinese obci,“ uvedl expert na energetiku Martin Ander ze Svazu moderní energetiky.
Podle Andera může postoj obyvatel ovlivnit také nabídka finančního příspěvku obci nebo možnost získat levnější elektřinu.
Příkladem je Kačice na Kladensku. Podle místostarostky Daniely Veselské tam nejprve proběhla veřejná projednávání a následně také oficiální anketa, ve které se většina hlasujících vyslovila pro výstavbu větrných elektráren. Obec poté s investorem uzavřela smlouvu a začala připravovat projekt.
Část obyvatel však následně iniciovala petici požadující vyhlášení referenda. Zastupitelstvo jejich požadavku vyhovělo.
„Osobně vnímám, že větrné elektrárny mohou přinést finance do obce a zároveň posílit energetickou soběstačnost naší obce,“ uvedla Veselská.
Odpůrci upozorňují na hluk i vliv na krajinu
Proti plánovaným elektrárnám se v některých obcích ozývají obyvatelé, kteří mají obavy především z hluku, změny charakteru krajiny nebo případného vlivu na ceny nemovitostí. V místních debatách a peticích se objevují také argumenty týkající se dopadů na okolní přírodu a ekosystémy, například možného rušení dravců nebo zásahů do chráněných stanovišť.
Svaz moderní energetiky tyto obavy zpochybňuje. Podle Andera dlouhodobý provoz větrných elektráren v Česku ukazuje, že jejich fungování nemusí znamenat zásadní problémy pro obyvatele ani okolní prostředí.
„Větrné elektrárny stojí v Česku už přes 20 let a jejich reálný provoz ukazuje, že s nimi lze bez problémů existovat,“ uvedl Ander. Podle něj zkušenosti z obcí, kde elektrárny již fungují, nepotvrdily obavy z hluku ani některé obavy týkající se zvířat či výrazného poškození krajiny.
O tom, zda se další projekty skutečně uskuteční, tak v řadě případů rozhodnou až samotní obyvatelé obcí v říjnových referendech.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Foto je ilustrační
