Vládní návrh státního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun vyvolal tvrdou reakci opozice, která jej označuje za nezodpovědný experiment s veřejnými financemi.
Opoziční strany odmítly, že by takový deficit byl v době ekonomického růstu a relativně příznivých makroekonomických podmínek jakkoli obhajitelný, a jednoznačně avizovaly, že návrh ve Sněmovně nepodpoří.
Podle opozice vláda rezignovala na základní principy hospodaření a ignoruje vlastní zákonná pravidla. Kritici upozorňují, že plánované výdaje překračují limity stanovené zákonem o rozpočtové odpovědnosti, který má bránit nekontrolovanému zadlužování státu.
„Začíná masivní rozhazování peněz,“ uvedl předseda nejsilnější opoziční strany ODS Martin Kupka. Připomněl, že při očekávaném růstu ekonomiky kolem 2,4 procenta, nízké nezaměstnanosti a relativně stabilní inflaci by vláda měla deficity snižovat, nikoli je prohlubovat. Zvlášť kriticky se vyjádřil k plánovanému omezení výdajů na obranu, které považuje za nebezpečné v době zhoršující se bezpečnostní situace v Evropě. Podle Kupky návrh rozpočtu ohrožuje budoucnost země a přenáší účet na mladší generace.
Podobně se vyjádřili i další opoziční politici. Hnutí STAN obvinilo vládu z opuštění zásad zdravých veřejných financí a varovalo, že rozpočet je dalším krokem k nekontrolovanému zadlužování. Předseda hnutí Vít Rakušan označil návrh za „projídání budoucnosti“ a slíbil, že jeho strana bude proti němu ve Sněmovně tvrdě vystupovat.
Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) upozornil, že vláda nejen zvyšuje deficit, ale zároveň plánuje změny v důchodovém systému, které podle opozice podkopávají jeho dlouhodobou udržitelnost. „Výsledek je jednoduchý: dluhy, dluhy a další dluhy,“ shrnul.
Lidovecký předseda Marek Výborný kritizoval vládu za populismus a nerealistické sliby. Podle něj kabinet rozdává výhody bez ohledu na to, kdo je zaplatí. „Účet pošle budoucím generacím,“ uvedl s tím, že KDU-ČSL takový rozpočet nepodpoří.
Ještě ostřejší slova použil předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob, který návrh označil za „rozpočtové harakiri“. Podle něj vláda porušuje platný zákon o rozpočtové odpovědnosti a schodek 310 miliard korun působí spíše jako fikce než realistický plán.
Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek upozornil, že vláda navrhuje desítky miliard korun výdajů nad rámec zákonných limitů. Připomněl, že i dřívější vlády využívaly výjimky pouze ve výjimečných situacích, například na obranu či strategické investice. „Dnes kabinet navrhuje utrácet nelegální výdaje v době, kdy by odpovědný hospodář deficity snižoval,“ uvedl.
Zákon o rozpočtové odpovědnosti přitom stanovuje maximální výši schodku veřejných financí na 1,75 procenta HDP. Přestože zákon neobsahuje přímé sankce za jeho porušení, opozice varuje, že ignorování těchto pravidel může mít dlouhodobé dopady na stabilitu veřejných financí i důvěru investorů.
Debata o státním rozpočtu tak podle opozice odhaluje hlubší problém: vláda podle ní upřednostňuje krátkodobý politický efekt před dlouhodobou odpovědností. O výsledku rozhodne až hlasování ve Sněmovně, ale už nyní je jasné, že rozpočet se stane jedním z hlavních politických střetů letošního roku.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
