Případný výrazný růst cen zemního plynu by se v jednotlivých zemích Evropské unie projevil rozdílně.
Zatímco státy západní a jižní Evropy mají podle odborníků lepší předpoklady podobný cenový šok zvládnout, země střední a východní Evropy včetně Česka by mohly čelit citelnějším dopadům.
Vyplývá to ze simulace připravené v rámci projektu Evropské sítě pro pozorování územního plánování ESPON. Analýzu koordinoval vídeňský Centre of Economic Scenario Analysis and Research (CESAR), informovala agentura APA.
Česko patří mezi více ohrožené země
Podle výsledků analýzy by se případné zdražení plynu promítlo do inflace výrazněji především ve východní části Evropské unie. Mezi nejzranitelnější státy patří podle studie vedle České republiky také Polsko, Slovensko, Maďarsko, pobaltské země nebo některé oblasti Rumunska.
Naopak menší dopad by měl být patrný v západní, severní a jižní Evropě. Lepší pozici mají například Německo, Rakousko, Francie, skandinávské státy nebo země jako Španělsko, Portugalsko a Itálie.
Rozdíly souvisejí především s tím, jak mají jednotlivé státy nastavenou energetiku. Odolnější jsou země, které využívají více různých zdrojů energie, mají vyšší energetickou účinnost a nejsou tolik závislé na dovozu fosilních paliv. Významnou výhodou je také vyšší podíl obnovitelných a jaderných zdrojů.
Pro státy střední a východní Evropy představuje problém zejména stále značná závislost na fosilních palivech. Situaci může podle autorů studie komplikovat také menší prostor veřejných rozpočtů pro případnou pomoc domácnostem a firmám.
Největší riziko pro průmysl
Rychlé zdražení zemního plynu by se neomezilo pouze na účty domácností. Výrazně by zasáhlo také průmysl, především podniky s vysokou spotřebou energie.
Mezi nejohroženější odvětví patří výroba kovů, cementu a skla. Vyšší náklady by se dotkly také rafinerií a chemického průmyslu. Firmy by mohly část zvýšených výdajů přenést do cen svých výrobků, což by dále podporovalo růst spotřebitelských cen.
Dražší plyn by měl dopad rovněž na energetiku. Vzhledem k tomu, že některé evropské elektrárny vyrábějí elektřinu spalováním zemního plynu, může růst jeho ceny znamenat také zdražení elektrické energie.
Plyn v Evropě zdražuje kvůli situaci na Blízkém východě
Obavy z podobného scénáře zesílily poté, co velkoobchodní cena plynu pro evropský trh vystoupala na nejvyšší úroveň od konce roku 2022. Říjnový termínový kontrakt na nizozemském obchodním uzlu TTF se dostal nad hranici 84 eur za MWh, což odpovídá přibližně 2040 korunám.
Později cena část růstu korigovala. Kolem 11:50 SELČ se kontrakt obchodoval přibližně za 83,90 eura za MWh, což stále představovalo meziroční či denní výrazný nárůst.
Za růstem cen stojí především obavy z omezení dodávek energetických surovin z Blízkého východu. Investoři sledují zejména situaci kolem Hormuzského průlivu, který je zásadní trasou pro přepravu energetických komodit. Případné dlouhodobější omezení jeho provozu by mohlo zkomplikovat dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy.
Situaci navíc komplikuje odkládání jednání mezi Íránem a některými zeměmi Perského zálivu, které se mělo zabývat právě vývojem kolem průlivu.
Evropa musí před zimou doplnit zásoby
Cena plynu se podle agentury DPA během letošního roku téměř ztrojnásobila. Evropské státy přitom potřebují před začátkem topné sezony doplnit zásoby v podzemních zásobnících, což při napjaté situaci na světových trzích zvyšuje tlak na nákup dalších dodávek.
Pokud zůstane nabídka LNG a dalších zdrojů omezená, může se před zimou zesílit konkurence mezi jednotlivými odběrateli. Evropské země by tak mohly za plyn soupeřit s dalšími světovými trhy, což by vytvářelo další tlak na jeho cenu.
Dodávky LNG do západní Evropy na začátku září podle analýzy agentury Bloomberg nejprve rostly, následně však opět poklesly. Tento vývoj se časově shodoval se zpomalením doplňování evropských plynových zásobníků.
Pro Česko tak případné pokračování růstu cen představuje větší riziko než pro některé západoevropské země. Záležet bude především na délce výpadků dodávek, vývoji světových cen a schopnosti evropských států zajistit dostatek plynu před začátkem zimy.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
