Přinášíme vám rychlý souhrn událostí ze dne 8.4. 2021
Blatný poslal do Arenbergerovy nemocnice kontrolu nákupů
Předchozí ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) před několika týdny poslal kontrolu do pražské Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Prověřit má nákupy z let 2019 a 2020, kdy nemocnici řídil jeho nástupce v ministerské funkci Petr Arenberger (za ANO). Upozornil na to dnes Deník N. Arenbergera ve středu jmenoval prezident Miloš Zeman do funkce ministra zdravotnictví. Jeho resort tak nyní provádí kontrolu v nemocnici, kterou vedl od roku 2019.
„Ano, v únoru jsem jako ministr zadal kontrolu ve FN Královské Vinohrady,“ potvrdil Deníku N Blatný bez dalších podrobností. Mluvčí resortu Barbora Peterová doplnila, že „veřejnosprávní kontrola hospodaření probíhá“. „Odbor kontroly ministerstva zdravotnictví ji zahájil v únoru 2021 a je zaměřena na kontrolu hospodaření s veřejnými prostředky a nápravných opatření po kontrole, kterou jsme vykonali v roce 2018,“ upřesnila mluvčí. (Zdroj: ČTK)
Politologové volební průzkumy nepřeceňují, vidí tři favority na vítězství
Průzkumy podpory stran by se půl roku před podzimními sněmovními volbami neměly podle politologů oslovených ČTK přeceňovat. Šanci na volební vítězství mají hnutí ANO, koalice Pirátů a Starostů a nezávislých (STAN), ale stále i konkurenční koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), míní. ANO v posledních průzkumech agentur Median či Kantar ztratilo první pozici, podle politologa Ladislava Mrklase pro Piráty a STAN možná přišlo vedení příliš brzy a dříve, než sami čekali.
Do výsledků může podle Kopečka promluvit vedle změny preferencí voličů také to, zda dorazí k volbám. „Týká se to i koalice Pirátů a STAN, kde je zjevné, že mnoho mladých voličů, kteří jsou v její podpoře nejdůležitější, si není jistých, jestli k volbám opravdu přijdou,“ dodal. Mrklas řekl, že pro Piráty a STAN přišlo první místo možná dřív, než sami čekali. „Což je pozitivní v tom, že tu může nastat efekt sněhové koule,“ řekl. Na druhou stranu se na uskupení mohou víc zaměřit novináři a veřejnost a víc upozorňovat na případné problémy. (Zdroj: ČTK)
Lidé čtením jmen připomněli oběti holokaustu
Mnoho tragických osudů dnes připomnělo tříhodinové veřejné čtení jmen obětí holokaustu. Pietní akce, kterou pořádá Institut Terezínské iniciativy (ITI), byla letos kvůli pandemii on-line. Koná se u příležitosti dne, který má v hebrejštině název Jom ha-šoa ve ha gvura a připomíná se jako Den holokaustu a hrdinství.
Čtení odpoledne zahájila členka předsednictva ITI Bohumila Havránková, které je 93 let a byla vězněna v terezínském ghettu. Pamětnice přečetla jména sedmi svých příbuzných. „Ti všichni odjeli z domova do Terezína a později byli deportováni a zavražděni na neznámém místě,“ řekla Havránková. Své příbuzné připomněli i někteří další účastníci. Piety se zúčastnily i další přeživší – například překladatelka a dokumentaristka Zuzana Justmanová nebo Eva Clarke, která se narodila v dubnu 1945 v koncentračním táboře Mauthausen české matce. (Zdroj: ČTK)
Týden výuky na dálku v ČR znamená ztrátu až 33 miliard Kč, tvrdí studie
Jeden týden výuky na dálku v Česku může vést do budoucna ke ztrátě až 33 miliard korun. Pokles vzdělanosti sníží produktivitu práce, výdělky i příjmy veřejných rozpočtů z odvodů zaměstnavatelů. Při úplné výluce školního vyučování by ztráty byly asi dvojnásobné. Vyplývá to z aktuální studie ekonomů z Institutu demokracie a ekonomické analýzy (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI. ČTK o studii informovala zástupkyně ředitele pro rozvoj CERGE-EI Kateřina Honskusová.
Kvůli epidemii jsou od 1. března všechny školy zavřené. Výjimkou jsou školy určené pro děti zdravotníků a dalších vybraných profesí. Ostatní žáci mají výuku na dálku, která ve školách funguje po většinu času od jara minulého roku. Část žáků se do škol vrátí v pondělí. Nahradit prezenční vzdělávání podle odborníků výuka na dálku rovnocenně nemůže. Po zohlednění různých faktorů, jako je podíl domácností s kvalitním internetovým připojením nebo podíl učitelů s dostatečnými dovednostmi, odhadli vědci efektivitu distanční výuky na 50 procent efektivity vzdělávání ve škole. (Zdroj: ČTK)
Vesmírná agentura se v Praze přestěhuje, stát hledá nové sídlo
Vesmírná evropská agentura GSA, která dosud sídlí v pražských Holešovicích, se přestěhuje do jiné budovy v metropoli. Stát ovšem pro ni ze svých zdrojů nové sídlo nenašel, proto bude nové prostory pro agenturu hledat na realitním trhu od soukromých vlastníků. Vyplývá to z materiálu ministerstva dopravy, s nímž se v pondělí seznámí vláda. Agenturu čeká v příštích letech rozšíření, při němž se až ztrojnásobí počet zaměstnanců a rozšíří infrastruktura. Současné místo v budově v Janovského ulici proto bude nedostačující.
Agentura pro evropský globální navigační družicový systém (GSA), která v Praze jako jediná evropská agentura sídlí od roku 2012, by se během následujících let měla rozšířit a transformovat na Agenturu EU pro kosmický program. Dosud je GSA pověřena řízením navigačního systému Galileo. Po transformaci by nově měla sdružit řízení provozu všech kosmických programů EU, což bude zahrnovat i rozšíření dosavadních kapacit. Počet zaměstnanců by se ze současných 200 měl zvýšit až na 600, agentura bude také potřebovat místo pro svou infrastrukturu. (Zdroj: ČTK)
O post předsedy KSČM po Filipovi má zájem osm kandidátů včetně Konečné a Skály
Vedle sociálních demokratů, kteří budou v pátek volit nové předsednictvo na on-line sjezdu, čeká půl roku před sněmovními volbami hlasování o podobě vedení i komunisty. V sobotu 17. dubna, tedy v prvním možném termínu po konci nouzového stavu, se sejde v Nymburku dlouho odkládaný ústřední výbor KSČM, přičemž část strany po něm žádá personální změnu.
Předseda Vojtěch Filip zatím neoznámil, zda hodlá rezignovat. Po podzimním debaklu komunistů v krajských volbách nicméně uvedl, že znovu kandidovat nebude. Výzvu ke kandidatuře na nejvyšší stranickou funkci zatím podle prvního místopředsedy Petra Šimůnka písemně přijalo osm straníků, mezi nimi dlouhodobí Filipovi vyzyvatelé europoslankyně Kateřina Konečná a Josef Skála z konzervativní části strany. O funkci statutárního zástupce předsedy má zájem pět kandidátů, o místa řadových místopředsedů se jich hlásí dvaadvacet . Od postupu odchodu končícího vedení se bude odvíjet způsob volby nového. (Zdroj: ČTK)
Testování ve firmách může pokračovat, potvrdil správní soud
Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl návrh na zrušení opatření ministerstva zdravotnictví, které v březnu odstartovalo testování zaměstnanců ve firmách. Povinnost podrobit se testování na koronavirus podle soudu vyplývá z pandemického zákona, opatření ministerstva jen upravuje podmínky a rozsah. Ani výtěr z nosní dutiny, který je nejinvazivnější formou antigenního testování, neznamená takový zásah do integrity nebo lidské důstojnosti, aby kvůli tomu bylo nutné rezignovat na testování zaměstnanců, uvedl NSS.
Návrh na zrušení opatření podal dělník Tomáš Sawkiw, jenž pracuje ve výrobě autodílů. K soudu osobně nepřišel, zastupoval ho advokát Norbert Naxera. V jednací síni dnes nebyli ani zástupci ministerstva zdravotnictví, nad čímž se Dienstbier pozastavil. V písemném vyjádření ministerstvo svá opatření hájilo. (Zdroj: ČTK)
Šest středočeských nemocnic odvolalo stav postižení, očkování zrychluje
Ve středočeských nemocnicích leží 519 lidí s covidem-19, situace se zlepšuje. Před třemi týdny bylo nemocných s koronavirem kolem 860. Stav hromadného postižení dosud odvolalo šest nemocnic v regionu, nadále platí v devíti zařízeních, řekl novinářům krajský radní pro zdravotnictví Pavel Pavlík (ODS).
Pokles počtu hospitalizovaných je podle něj znát každý den, proti středě je dnes pacientů o 20 méně. „Věřím, že jsme na sestupné trajektorii křivky pandemie a že se nám v nemocnicích už podaří vracet se do normálního stavu,“ uvedl radní. Ve středočeských nemocnicích nyní leží 519 pacientů s covidem-19, z toho 122 s těžkým průběhem. Na jednotkách intenzivní péče je nyní 119 lidí, z toho 66 je na umělé plicní ventilaci. Lůžková kapacita je podle Pavlíka dostatečná. (Zdroj: ČTK)
ČSSD na dvoudenním sjezdu vybere vedení a bude debatovat o programu
Volbu nového vedení strany či debatu nad volebním a dlouhodobým programem má na programu sjezd vládní sociální demokracie, který se koná v pátek a sobotu. Funkci předsedy ČSSD bude obhajovat vicepremiér Jan Hamáček, který má zatím dva vyzyvatele včetně nynějšího místopředsedy a šéfa diplomacie Tomáše Petříčka. Téměř tři stovky delegátů budou kvůli epidemii covidu-19 jednat a hlasovat on-line.
Předsednické křeslo bude obhajovat Hamáček, který uspěl na sjezdech v letech 2018 a 2019. ČSSD pod jeho vedením nezvrátila sestup preferencí a ve volbách ztrácela. V komunálních volbách v roce 2018 strana získala 5,17 procenta hlasů a přišla téměř o polovinu mandátů, o rok později ztratila zastoupení v Evropském parlamentu. Loni neobhájila ani jeden z deseti mandátů v Senátu a v komoře jí zbyli jen tři zástupci, přišla také o nejvíce mandátů v zastupitelstvech krajů. (Zdroj: ČTK)
Hamáček požádá vládu o peníze na mimořádné odměny pro policii a hasiče
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) bude po vládě žádat, aby ze státního rozpočtu uvolnila zhruba 770 milionů korun na mimořádné odměny pro hasiče a policisty za boj s pandemií. Příslušníci bezpečnostních sborů by měli dostat 20.000 korun na osobu, řekl dnes ministr po jednání s odbory. Mimořádné odměny bude chtít pro vojáky i ministerstvo obrany, řekl ČTK jeho mluvčí Jan Pejšek. Ministerstvo vnitra také od počátku června začne vyplácet policistům, kteří nemají zajištěno stravování na pracovišti, 39 korun denně na jídlo.
„Já jsem přesvědčen že policisté, hasiči, ale i další – celníci, vojáci, kteří byli nasazeni v boji proti pandemii, si zaslouží odměnu, stejně jako jsme odměnili zdravotníky, pracovníky hygienických stanic a sociální pracovníky,“ prohlásil Hamáček. (Zdroj: ČTK)
Za pandemie výrazně přibylo lidí, kteří pijí alkohol doma o samotě
V době koronavirové pandemie spojené s omezením kontaktů, společenských akcí i zavřením restaurací lidé pijí alkohol hlavně doma ve společnosti partnera, člena rodiny nebo se spolubydlícím. Dříve bylo nejčastějším důvodem setkání s přáteli a blízkými. Zdvojnásobil se také podíl těch, kteří pijí doma sami. Vyplývá to z výzkumu společnosti Nielsen Admosphere.
Před vypuknutím pandemie pili dotázaní nejčastěji při posezeních s přáteli a blízkými (58 procent) nebo na oslavách či během svátků (54 procent). V současnosti je nejčastější pití doma ve společnosti členů vlastní domácnosti – tuto možnost uvedlo 57 procent respondentů, což je o 17 procentních bodů víc než před vypuknutím epidemie. Druhé místo patří oslavám a svátkům, tedy stejně jako před uzávěrou země – nyní to jako příležitost ke konzumaci alkoholu uvádí 45 procent oslovených, dříve 54 procent. Pití při posezení s kamarády a blízkými se nyní nevzdalo 34 procent respondentů, ve větší míře podle autorů průzkumu jde o mladší ročníky. (Zdroj: ČTK)