Senát schválil nová pravidla pro kybernetickou bezpečnost.
Senát dnes odsouhlasil nový zákon o kybernetické bezpečnosti, jehož cílem je ochrana státu před potenciálně nebezpečnými technologiemi. Zákon rovněž zavádí prověřování technologických dodavatelů pro státní instituce. Normy, které nyní míří k podpisu prezidenta, vstoupí v platnost tři měsíce po zveřejnění ve Sbírce zákonů.
Podle nového zákona se má prověřování dodavatelských řetězců soustředit pouze na nejzásadnější části kritické infrastruktury. Vláda však bude mít pravomoc tento zákaz rozšířit i na infrastrukturu označenou jako vysoce kritickou.
Namísto Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), který měl původně vydávat prováděcí vyhlášku, bude klíčový předpis s kritérii pro určení takzvaných povinných osob nově vydávat přímo vláda formou nařízení. Kabinet bude také určovat, které služby jsou strategicky významné, a bude zohledňovat nejen samotné dodavatele, ale i bezpečnostní situaci v zemi jejich původu.
Zákon, který částečně vychází z evropské legislativy, má podle vlády zvýšit úroveň kybernetické bezpečnosti v Česku. Rozšiřuje okruh institucí a subjektů, jejichž ochrana je důležitá pro fungování státu a společnosti. Hlavním cílem je, aby tyto organizace zaváděly preventivní opatření a byly schopny včas hlásit i řešit případné kybernetické útoky.
Opozice vedená hnutím ANO se pokusila prosadit zařazení tzv. bitcoinové kauzy na program jednání Senátu. Jejich návrh ale narazil na odpor a podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by šlo zatím jen o politické gesto bez konkrétního přínosu. Předseda bezpečnostního výboru Pavel Fischer (TOP 09) uvedl, že se případem nejprve bude zabývat právě jeho výbor.
Šéfka senátorského klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová oznámila, že pokud se kauzu nepodaří projednat nyní, pokusí se o svolání mimořádného jednání. Prozatím má podporu 14 senátorů, ke svolání schůze jich však potřebuje 27. Navrhla, aby byl případ projednán 2. července v rámci řádné schůze Senátu, což však bylo označeno za procedurálně nehlasovatelné a žádný z členů ANO proti tomu nevznesl námitku.
Podnětem k projednání je dar v hodnotě jedné miliardy korun v kryptoměnách, který bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) přijal od osoby odsouzené za závažnou trestnou činnost. Blažek tvrdil, že dar nebyl nelegální a odmítl, že by šlo o praní špinavých peněz. Kvůli aféře však odstoupil. Jeho nástupkyně Eva Decroix (ODS) slíbila audit celého případu externí firmou a zveřejnění výsledků do konce srpna. Plánuje i další opatření, včetně jmenování komunikačního koordinátora.
Lex plyn a pravidla kampaní
Senátoři se dnes zabývali také klíčovými zákony v oblasti energetiky a voleb. Novela energetického zákona, známá jako Lex plyn, má umožnit rychlejší výstavbu paroplynových elektráren a zajistit energetickou soběstačnost Česka při postupném útlumu uhlí. Podle premiéra Fialy by tím Česko mělo předejít závislosti na dovozu elektřiny. Novela by mohla zkrátit povolovací řízení až o pět let. Hospodářský výbor však znovu navrhl zrušení kontrol vybraných solárních elektráren.
Diskusi vyvolala i novela pravidel pro volební kampaně. Spor se vedl o záměr trestat šíření nepravdivých nebo urážlivých informací ve volebních kampaních pokutou až dva miliony korun. Tento návrh nakonec neprošel, stejně jako v senátním ústavně-právním výboru. Senát chce nicméně zachovat současný dvoumilionový limit na kampaň pro senátní volby a odmítá novou variantu, která počítala s vyšším limitem podle počtu volebních obvodů.
Nová pravidla stanoví, že oficiální volební kampaň začne nově 150 dní před koncem volebního období, nikoli hned po vyhlášení voleb.
Tímto dnešní schůze Senátu přinesla klíčová rozhodnutí týkající se jak bezpečnosti, tak energetiky a fungování demokracie. Politické spory, zejména okolo bitcoinové kauzy, však ukazují na pokračující napětí v české politické scéně několik měsíců před říjnovými volbami.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / foto ilustrační