Senát ve středu upravil novelu zákona o veřejných rozpočtech, která má vládě umožnit za určitých okolností zvyšovat státní výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Přijaté změny podle senátorů posilují kontrolu nad hospodařením státu a omezují možnost vlády vyčleňovat některé výdaje mimo sledovaný schodek rozpočtu. O upravené předloze nyní bude muset znovu rozhodovat Poslanecká sněmovna.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se senátními úpravami neztotožnila. Senát po více než tříhodinové debatě odmítl jak návrh na schválení zákona v původním znění, který podporovali senátoři ANO, tak i návrh na jeho úplné zamítnutí.
Jednou z hlavních změn je zpřísnění podmínek pro financování strategických infrastrukturních projektů mimo běžné rozpočtové limity. Zatímco vládní koalice navrhovala možnost vyčlenit na tyto stavby až dvě procenta hrubého domácího produktu, Senát doporučil limit snížit na jedno procento HDP. Opatření by se týkalo například výstavby dálnic, železnic, silnic první třídy, vodních cest nebo energetické infrastruktury. Senátoři zároveň požadují, aby byly takové výdaje projednány ve sněmovním rozpočtovém výboru a případně posouzeny Státním fondem dopravní infrastruktury.
Novela rovněž počítá s možností navyšovat výdaje na obranu nad schválený rozpočtový rámec až do roku 2036. Výdaje přesahující dvě procenta HDP by se přitom nezapočítávaly do stanovených výdajových limitů.
Horní komora se zaměřila také na mimořádné situace související s bezpečností státu. V případě zhoršení bezpečnostní situace by vláda mohla překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, což při současném rozpočtu představuje přibližně 240 miliard korun. Senát však navrhl, aby takový stav musela nejprve potvrdit Bezpečnostní rada státu a aby následné kroky ministerstva financí podléhaly projednání ve sněmovním rozpočtovém výboru.
Další úpravy se týkají pravomocí ministerstva financí. Senátoři chtějí, aby resort mohl zasahovat do rozpočtů Parlamentu, Kanceláře prezidenta republiky, Ústavního soudu, Nejvyššího kontrolního úřadu, veřejného ochránce práv či Národní rozpočtové rady pouze na základě jejich písemné žádosti.
Předseda senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS) prosadil také zachování pravidla, podle něhož musí být případné přebytky z výběru důchodového pojištění ukládány do rezervního fondu a nesmějí být využity k jiným účelům. Podle další schválené úpravy by vláda musela při přepracování návrhu státního rozpočtu respektovat pravidla zákona o rozpočtové odpovědnosti.
Kritici novely dlouhodobě upozorňují, že navrhovaná pravidla by mohla vést k oslabení rozpočtové disciplíny a k růstu státního zadlužení. Podle opozice by vláda získala příliš široké možnosti upravovat výdaje bez dostatečné kontroly Parlamentu. Ministryně financí tato tvrzení opakovaně odmítá.
Opoziční poslanci zároveň avizovali, že pokud Sněmovna senátní úpravy odmítne a schválí původní verzi zákona, zváží podání k Ústavnímu soudu. Výhrady směřují zejména k tomu, že by vláda mohla v některých případech měnit rozpočet bez souhlasu Poslanecké sněmovny.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / foto je ilustrační
