Vláda plánuje od příštího roku snížit podporu v nezaměstnanosti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) změnu zdůvodňuje tím, že zvýšení podpory platné od letošního ledna podle něj nepřineslo očekávané oživení pracovního trhu. Počet lidí evidovaných na úřadech práce naopak vzrostl a stát na podporách vydává více peněz. O návrhu ministr hovořil ve Sněmovně během interpelací.
Podle Juchelky bylo na konci letošního července v evidenci úřadů práce 367 346 uchazečů o zaměstnání. Meziročně jde o nárůst o téměř 38 tisíc lidí. Současně se podle něj zvýšil počet volných pracovních míst z přibližně 95 tisíc na 101 tisíc.
Ministr upozornil také na delší dobu, po kterou lidé podporu pobírají. Průměrná délka jejího vyplácení se podle něj zvýšila z 86 na 97 dní. Podíl lidí, kteří hledají zaměstnání déle než rok, pak vzrostl z 33 na 35 procent. Výdaje státu na podporu v nezaměstnanosti se od začátku roku zvýšily přibližně o pět miliard korun.
Podpora má být nižší, stát chce lidi motivovat k rychlejšímu hledání práce
Návrh počítá s tím, že se od ledna 2027 podpora v prvních dvou měsících sníží z nynějších 80 procent předchozího výdělku nebo vyměřovacího základu na 65 procent. Zároveň se má snížit maximální možná částka. Místo současných 80 procent průměrné mzdy by měla odpovídat nejvýše 60 procentům. Podle letošních údajů by tak maximální podpora klesla zhruba z 38 500 na 29 000 korun měsíčně.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že současná podoba podpory je příliš štědrá a může část lidí vést k tomu, že s hledáním zaměstnání zbytečně otálejí. Podle ní má změna nastavit systém tak, aby návrat do práce byl pro nezaměstnané dostatečnou motivací.
Schillerová zároveň označila plánovaných 29 tisíc korun za stále dostatečnou finanční ochranu pro člověka, který o zaměstnání přijde. Vláda podle ní při návrhu zohledňuje nejen potřebu úspor, ale také situaci na českém pracovním trhu.
Po prvních dvou měsících by se podpora měla podle návrhu snížit na 50 procent předchozího výdělku, stejně jako nyní. V další fázi by však měla činit 45 procent místo současných 40 procent. Změny se dotknou také lidí, kteří absolvují rekvalifikaci. Jejich podpora by nově dosahovala 60 procent výdělku namísto dosavadních 80 procent.
U lidí starších 52 let se má zkrátit období, během něhož pobírají nejvyšší a následně prostřední sazbu podpory. Namísto tří měsíců by v obou případech šlo o dva měsíce. Juchelka zároveň připustil, že vláda ještě jedná o konkrétních podmínkách pro starší nezaměstnané, kterým může hledání nové práce trvat déle. Jako příklad zmínil ženy starší 55 let.
Vláda varuje před růstem nákladů
Podle Juchelky je jedním z důvodů připravované změny také očekávaný růst nákladů na celý systém. Zatímco loni stát na podporu v nezaměstnanosti vynaložil přibližně 15 miliard korun, v roce 2029 by se podle ministra mohly výdaje vyšplhat až na 30,5 miliardy korun.
Vláda proto tvrdí, že současné nastavení není z dlouhodobého hlediska udržitelné. Vyšší podpora podle ní navíc nemusí automaticky znamenat rychlejší návrat lidí do zaměstnání.
S návrhem ale nesouhlasí opozice. Předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová označila plánované snížení podpory za „politický zločin“. Připomněla také, že zvýšení podpory od letošního roku v minulosti podpořilo rovněž hnutí ANO, které tehdy působilo v opozici.
Proti změně se postavila také SPD.
Odbory: Podpora nemá být trestem
Kritiku vláda sklízí rovněž od odborů a zaměstnavatelů. Jejich zástupci zaslali ministrovi práce společný dopis, ve kterém plánovanou změnu odmítli.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula uvedl, že podle odborů není současný systém potřeba měnit. Podpora v nezaměstnanosti podle něj nemá člověka trestat za to, že přišel o zaměstnání, ale má mu po omezenou dobu zajistit finanční stabilitu, aby si mohl najít novou práci.
Odborářům vadí také způsob, jakým ministerstvo podle nich změnu připravuje. Středula kritizoval nedostatečnou diskusi se sociálními partnery a odmítl, aby byla hlavním argumentem pro snížení podpory snaha ušetřit peníze ve státním rozpočtu.
Ekonomové upozorňují na možný opačný efekt
Na dopady změny mají odlišný pohled někteří ekonomové. Upozorňují, že vyšší podpora nemusí lidi nutně odrazovat od hledání práce. Naopak jim může poskytnout čas najít zaměstnání, které lépe odpovídá jejich zkušenostem a zároveň nabízí lepší plat.
Analýza ministerstva práce z minulého volebního období ukázala, že lidé, kteří si najdou nové zaměstnání, si často finančně polepší. Ti, kteří práci získají sami, si podle analýzy v průměru zvýší mzdu o 12 procent. U lidí, kteří nastoupí do práce prostřednictvím úřadu práce, byl průměrný růst výdělku osm procent.
Ekonom Filip Pertold proto upozorňuje, že vyšší podpora může lidem umožnit vyhnout se přijetí první dostupné nabídky a hledat práci, která lépe odpovídá jejich kvalifikaci. Český pracovní trh podle něj dlouhodobě trápí nízká ochota a možnost lidí stěhovat se či jinak měnit zaměstnání.
Podobně kritický je také analytik pracovního trhu Tomáš Ervín Dombrovský. Připomíná, že zaměstnanci během své pracovní kariéry odvádějí sociální pojištění, z něhož je systém podpory financován. Podle něj proto není správné vnímat podporu pouze jako výdaj státu, který je nutné co nejvíce snížit.
O konečné podobě podpory v nezaměstnanosti tak ještě není rozhodnuto. Návrh musí projít legislativním procesem a projednat ho bude Poslanecká sněmovna. Pokud změna získá potřebnou podporu, nová pravidla by měla začít platit od ledna 2027.
REDAKCE / Zdroj: ČTK /
