Dlouhotrvající vlna veder a nedostatek srážek v Evropě se stále výrazněji promítají do cen elektřiny. Kombinace nižší výroby z některých energetických zdrojů a vyšší spotřeby způsobené používáním klimatizací tlačí ceny na burzách vzhůru. Vyplývá to z údajů společnosti Amper Meteo.
Přestože slunečné počasí přeje výrobě ze solárních elektráren, ani ty nedokážou výpadky ostatních zdrojů plně nahradit. Vysoké teploty totiž snižují jejich účinnost přibližně o 10 až 15 procent oproti běžným podmínkám. Přes den se proto ceny elektřiny nedostávají na dříve obvyklé minimální hodnoty. Nejnižší spotová cena se v posledních dnech pohybovala kolem 80 eur za megawatthodinu, zatímco ve večerních hodinách vystřelila i nad hranici 400 eur za megawatthodinu.
Významné problémy hlásí také vodní elektrárny, které doplácejí na rekordní sucho. V České republice se během prvního pololetí vyrobilo meziročně o 37 procent méně elektřiny z vody a zatím nic nenasvědčuje rychlému zlepšení situace.
Nepříznivé podmínky komplikují provoz rovněž některým jaderným elektrárnám. V Maďarsku musela jedna z elektráren výrazně omezit výkon kvůli nedostatku vody potřebné pro chlazení a podle dostupných informací může být v nejbližších dnech zcela odstavena. Nízký stav Dunaje zároveň omezuje výrobu elektřiny i v Rumunsku. Dalším faktorem, který snižuje výrobu energie z obnovitelných zdrojů, je slabý vítr, jenž omezuje výkon větrných elektráren.
Energetická soustava podle odborníků zatím funguje bez zásadních problémů, protože postižené státy mohou elektřinu dovážet z okolních zemí, včetně České republiky. Přesto jsou ceny ve srovnání s loňským rokem výrazně vyšší. V Česku byla podle společnosti Amper Meteo průměrná červencová cena elektřiny meziročně zhruba o třetinu vyšší. Zatímco loni se nejčastěji pohybovala mezi 50 a 100 eury za megawatthodinu, letos převládá rozpětí od 100 do 150 eur. K růstu cen podle analytiků kromě počasí přispívá také napjatá geopolitická situace na Blízkém východě.
Odborníci upozorňují, že riziko dalších omezení výroby v jaderných elektrárnách přetrvává, protože není jasné, kdy se hladiny evropských řek vrátí k normálu. Právě dostatek vody pro chlazení reaktorů nyní představuje jedno z největších rizik pro evropskou energetiku. České jaderné elektrárny jsou díky systému chladicích věží proti podobným problémům lépe chráněny, přesto se vývoj v zahraničí může projevit i na tuzemském trhu. Omezení výroby například ve Francii nebo Maďarsku totiž ovlivňují ceny elektřiny v celé kontinentální Evropě, včetně České republiky.
REDAKCE / Zdroj: ČTK /
