Nejvyšší správní soud na návrh vlády rozhodl o rozpuštění neparlamentní strany Sdružení pro republiku – Republikánské strany Československa (SR-RSČ), kterou vede Miroslav Sládek. Důvodem byly opakovaně neúplné či chybějící finanční zprávy, které strana nepředložila ani po předchozím pozastavení činnosti. Politický subjekt, založený v roce 2016, tak definitivně končí své působení na české politické scéně.
Soud už v roce 2023 straně činnost přerušil právě kvůli problémům s finančním výkaznictvím. Když republikáni nedostatky nenapravili, vláda přistoupila k návrhu na jejich rozpuštění, jemuž soud vyhověl. V posledních sněmovních volbách se republikáni objevili na kandidátkách hnutí Česká republika na 1. místě!, které získalo pouze 0,22 procenta hlasů.
Miroslav Sládek se během jednání soudu ostře vymezil proti současné podobě zákonů, které podmiňují činnost politických stran pravidelnými finančními zprávami. Podle něj jde o nepřiměřené omezení politické soutěže a zásah do samotného smyslu demokratické politiky. Kritizoval zejména povinnost pořizovat auditorské zprávy, které podle jeho slov představují pro malé a neparlamentní subjekty nepřiměřenou finanční zátěž.
Jeho argument má racionální jádro: povinné finanční audity dávají logiku především u stran, které hospodaří s veřejnými prostředky. Pokud politický subjekt nedostává státní příspěvky a funguje výhradně z vlastních zdrojů, je otázkou, zda by měl nést stejné administrativní a finanční povinnosti jako parlamentní strany s milionovými rozpočty. Přísná pravidla tak mohou fakticky bránit existenci menších politických subjektů a zužovat pluralitu politické soutěže.
Sládkova současná strana navazovala názvem i osobou svého předsedy na republikány z 90. let, šlo však o jiný právní subjekt. Původní SR-RSČ byla rozpuštěna už v roce 2013 – opět kvůli nedodaným finančním zprávám. V 90. letech patřil Sládek k výrazným postavám české politiky a jeho republikáni měli mezi lety 1992 a 1998 zastoupení v parlamentu i ve Federálním shromáždění. Sládek se tehdy několikrát neúspěšně ucházel také o prezidentský úřad.
Rozhodnutí soudu tak znovu otevírá širší debatu o tom, zda je současná legislativa vůči malým politickým stranám přiměřená. Případ republikánů ukazuje, že formální povinnosti mohou mít v praxi zásadní dopad na existenci politických subjektů – a že otázka, komu a za jakých podmínek ukládat nákladné finanční audity, není jen technickým, ale i politickým a demokratickým problémem.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Foto: commons.wikimedia.org
