SPD odmítá plánovaný sjezd sudetských Němců v Brně, chce kontrolu využití veřejných dotací.
Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) se ostře staví proti záměru uspořádat v Brně příští rok sjezd sudetoněmeckého krajanského sdružení. Poslankyně SPD Lucie Šafránková ve Sněmovně uvedla, že bude usilovat o to, aby se akce v České republice vůbec nekonala.
Setkání sudetských Němců, které by se v Brně mělo uskutečnit od 22. do 25. května jako 76. ročník tradičního sjezdu, oznámilo minulý týden Sudetoněmecké krajanské sdružení (SdL). Jedná se o první případ, kdy by se událost konala na území Česka. Pozvánku do Brna sudetští Němci dostali od pořadatelů festivalu Meeting Brno.
Šafránková, která zastupuje Jihomoravský kraj, označila pořádání sjezdu ve městě těžce poznamenaném nacistickou okupací za „nepřijatelné a necitlivé“. Připomněla také dlouholeté spory kolem požadavků SdL, jež v minulosti usilovalo o revizi Benešových dekretů. Podle ní sjezd „do Brna nepatří“ a SPD se bude snažit zamezit tomu, aby se konal kdekoliv v České republice.
Hnutí zároveň požaduje, aby pořadatelé Meetingu Brno nevyužili na přípravu sjezdu žádné veřejné finance. Podle Šafránkové získala organizace na své aktivity devět milionů korun z rozpočtu města a dalších šest milionů od Jihomoravského kraje. Pokud by byť jediná koruna z těchto dotací byla použita na sjezd, SPD bude žádat navrácení celé poskytnuté částky. Dotace mají podle poslankyně sloužit na kulturní a společenské projekty, nikoliv na akce „relativizující historii“.
Sudetoněmecký landsmanšaft je dnes folklórní spolek, zato čeští politici odsun Němců zneužívají, říká spisovatel Padevět
Proti plánovanému sjezdu protestovalo koncem října v Praze a Brně přibližně 150 lidí. Varovali před možným pokusem přepisovat dějiny. Předseda SdL Bernd Posselt však naopak označil Brno za logickou volbu v rámci česko-německého sbližování a zdůraznil, že je na jednotlivých politicích, zda se akce zúčastní.
Vztahy mezi sudetskými Němci a Českem se v posledních letech zlepšily i díky krokům obou stran. SdL například vypustilo ze stanov požadavek na navrácení majetku zabaveného po válce. Z české strany byl významným momentem projev premiéra Petra Nečase v Mnichově roku 2013, v němž vyjádřil lítost nad křivdami způsobenými při poválečném odsunu.
Po druhé světové válce bylo z Československa odsunuto zhruba tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků si proces vyžádal 15 až 30 tisíc mrtvých. V období nacistické okupace přitom přišlo o život 320 až 350 tisíc obyvatel tehdejšího Československa.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
