Spotřeba elektřiny v České republice se v loňském roce zvýšila. Oproti roku 2024 Češi využili o 3,2 procenta elektřiny více, po zohlednění vlivu počasí činil nárůst 2,5 procenta. Podle zakladatele energetické skupiny Amper Jana Palaščáka je tento vývoj v souladu s růstem české ekonomiky. Uvedl to v tiskové zprávě společnosti.
Meziroční růst spotřeby v jednotlivých měsících pokračuje nepřetržitě od září 2024. I přes tento pozitivní trend však zůstává celková spotřeba nižší než před energetickou krizí. Ve srovnání s lety 2017 až 2021 je nižší o 6,3 procenta. Za tímto rozdílem stojí zejména rozsáhlé úspory energie, rozvoj fotovoltaických elektráren a projekty zaměřené na snižování energetické náročnosti budov.
Palaščák zároveň upozornil, že vývoj spotřeby elektřiny dlouhodobě kopíruje výkonnost ekonomiky, respektive růst hrubého domácího produktu. „Už během začátku covidové pandemie jsme spotřebu elektřiny využívali jako spolehlivý ukazatel kondice ekonomiky. Ukazuje se, že tento vztah platí i nyní a rostoucí spotřeba je pozitivním signálem do dalších měsíců,“ uvedl.
Navzdory růstu spotřeby se loni snížil podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, tedy z fotovoltaiky, vodních a větrných elektráren. Meziročně klesl o 3,5 procenta. Celková výroba z těchto zdrojů dosáhla 6540,1 GWh a pokryla 9,7 procenta domácí spotřeby. Hlavní příčinou poklesu byla výrazně nižší výroba ve vodních elektrárnách, která se kvůli dlouhodobému hydrologickému suchu propadla meziročně o 41 procent. Oproti letům 2016 až 2023 byla nižší zhruba o čtvrtinu. Vodní zdroje se na celkové výrobě z obnovitelných zdrojů podílely pouze devíti procenty.
Podle datového analytika společnosti Amper Meteo Kamila Rajdla je tak výrazný propad oproti dlouhodobému průměru varovným signálem. „Takto výrazný deficit i v porovnání s převážně suchým obdobím let 2016 až 2024 ukazuje na mimořádnou intenzitu loňského sucha. To může být do budoucna rizikem pro stabilitu dodávek elektřiny, protože vodní zdroje se stávají stále proměnlivějšími a méně spolehlivými,“ uvedl.
Přesto je podle analytiků patrný dlouhodobý růst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Ve srovnání s lety 2016 až 2023 byla loňská výroba vyšší o 36 procent, a to především díky fotovoltaickým elektrárnám. Ty se na výrobě z obnovitelných zdrojů podílely téměř 72 procenty. Meziročně vzrostla výroba elektřiny ze slunce o 20 procent, zatímco instalovaný výkon se zvýšil o 22 procent. „V letních měsících je produkce z fotovoltaiky téměř dvojnásobná, což už má citelný dopad na trh. I to byl jeden z důvodů častých nulových nebo dokonce záporných cen elektřiny v létě,“ doplnil Rajdl.
Růst zaznamenala loni také spotřeba zemního plynu. Meziročně se zvýšila o osm procent, po odečtení vlivu počasí však jen o 2,2 procenta. Přestože loňský rok nebyl mimořádně chladný, byl chladnější než dva předchozí rekordně teplé roky. Ve srovnání s obdobím před energetickou krizí zůstává spotřeba plynu dlouhodobě nižší přibližně o 15 až 20 procent. Ve třetím čtvrtletí loňského roku činil pokles dokonce 22,3 procenta. „To může naznačovat, že domácnosti i firmy stále častěji odkládají začátek topné sezony,“ uvedl Rajdl.
Skupina Amper při svých analýzách vychází z veřejně dostupných dat. Informace o spotřebě elektřiny čerpá od provozovatele přenosové soustavy ČEPS, data o spotřebě plynu poskytuje společnost NET4GAS. Využívána jsou rovněž data Energetického regulačního úřadu a skupiny ČEZ.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
