Spotřeba energií v Česku se loni po několika letech poklesu vrátila k růstu. Domácnosti i firmy využily více elektřiny, plynu i tepla. Nejvýrazněji stoupla spotřeba plynu, která meziročně vzrostla o 6,5 procenta. Podle zástupců Energetického regulačního úřadu (ERÚ) se na tom podílelo především chladnější počasí a také pokles cen energií. Největší nárůst byl patrný u domácností.
Podle údajů ERÚ dosáhla čistá spotřeba elektřiny 59 terawatthodin, což představuje meziroční zvýšení o 1,8 procenta. Domácnosti zvýšily odběr elektřiny o 6,5 procenta, podnikatelé o 1,9 procenta. Spotřeba na hladině vysokého napětí zůstala téměř beze změny, zatímco velké průmyslové podniky napojené na velmi vysoké napětí odebraly o 2,9 procenta méně elektřiny než předloni.
Vyšší poptávka se promítla i do výroby elektřiny, která vzrostla o 3,2 procenta na 76,25 terawatthodiny. Česká republika si tak udržela pozici čistého vývozce elektřiny. Přebytek mezi exportem a importem se zvýšil z 6,7 na 7,4 terawatthodiny. Největší podíl na výrobě měla jaderná energetika s produkcí 32,1 TWh, následovaná hnědým uhlím (25,2 TWh) a fotovoltaickými elektrárnami (4,3 TWh).
Ještě výraznější změna nastala u plynu. Celková spotřeba dosáhla 7,2 miliardy metrů krychlových, tedy 78,9 terawatthodiny. Oproti předchozímu roku byla vyšší o 6,5 procenta. Průměrná teplota byla loni o 1,5 stupně Celsia nižší než předloni, což zvýšilo potřebu vytápění.
Růst spotřeby plynu se projevil napříč všemi skupinami odběratelů. Domácnosti zvýšily odběr o 9,9 procenta, podnikatelé o 9,3 procenta. U středních odběratelů činil nárůst 6,4 procenta a u velkoodběratelů 3,4 procenta. Přesto zůstává celkový tok plynu nižší než před začátkem války na Ukrajině, i když ve srovnání s rokem 2024 výrazně vzrostl. Do české plynárenské soustavy přiteklo 8,5 miliardy metrů krychlových plynu, což je téměř o 40 procent více než o rok dříve. Vývoz plynu dosáhl 1,3 miliardy metrů krychlových, tedy téměř čtyřnásobku předchozího roku.
Vyšší byla také spotřeba tepla z centrálního zásobování. Oproti předloňsku vzrostla o 3,4 procenta na 68,2 petajoule. Největší podíl na růstu měly domácnosti a také sektor obchodu, služeb, školství a zdravotnictví. Teplárny celkem vyrobily 137 petajoulů tepla, což je meziročně o 3,1 procenta více. Produkce rostla zejména u zdrojů spalujících zemní plyn a biomasu, hlavním zdrojem tepla však nadále zůstává hnědé uhlí, z něhož pochází přibližně třetina celkové výroby.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
