Hnutí STAN chce blokovat zrušení poplatků za veřejnoprávní média, Rakušan žádá vládu o vysvětlení.
Předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan plánuje využít jednací řád Poslanecké sněmovny a vyžádat si od vlády podrobné informace o záměru zrušit koncesionářské poplatky za Českou televizi a Český rozhlas. Obrátí se přitom na ministra kultury Oto Klempíř a ministryni financí Alena Schillerová. Podle Rakušana je STAN připraven změnu brzdit všemi dostupnými parlamentními nástroji, včetně obstrukcí.
Záměr zrušit poplatky vyplývá z programového prohlášení koalice tvořené hnutím ANO, SPD a Motoristy. Kabinet premiéra Andrej Babiš argumentuje tím, že chce snížit finanční zátěž domácností i firem, zároveň ale deklaruje snahu zachovat nezávislost veřejnoprávních médií. Podle předsedy SPD Tomio Okamura se koalice na postupu shodla na pondělním jednání a upravila harmonogram příprav. Babiš počítá s tím, že změna by měla začít platit od roku 2027. Opozice však varuje, že krok může ohrozit nezávislost médií veřejné služby.
Rakušan kritizuje vládu za to, že podle něj už nyní zesiluje tlak na veřejnoprávní média a zpochybňuje práci jejich redakcí. Převod financování na státní rozpočet nepovažuje za technickou úpravu, ale za zásah, který by mohl otevřít cestu politickému ovlivňování. Proto chce po ministrovi kultury detailní informace o připravovaném modelu financování, o zárukách nezávislosti médií i o celkových nákladech změny. Od ministryně financí požaduje analýzy a vyčíslení dopadů na státní rozpočet. Podle zákona musí členové vlády tyto informace poskytnout do 30 dnů, pokud tomu nebrání zákonné překážky.
Kritika vládního záměru zaznívá i z dalších politických institucí. Senát vyzval vládu, aby od zrušení poplatků ustoupila, protože současný systém podle něj funguje dlouhodobě spolehlivě. Přechod na financování ze státního rozpočtu by podle senátorů mohl vystavit média politickým tlakům a subjektivním rozhodnutím. Proti návrhu se postavilo také vedení opoziční strany TOP 09, které krok označilo za ohrožení nezávislosti médií veřejné služby a demokratických principů.
Do debaty se zapojil i prezident Petr Pavel. Uvedl, že financování veřejnoprávních médií nemusí být nutně založeno pouze na koncesionářských poplatcích, klíčové však je zachování jejich nezávislosti. Připomněl, že v některých skandinávských zemích jsou tato média financována ze státního rozpočtu, přesto si udržují autonomii, ale české prostředí je podle něj specifické. Veřejnoprávní média totiž v tuzemsku pokrývají výrazně větší část mediálního trhu než v řadě jiných států.
Prezident zároveň varoval, že oslabení veřejnoprávních médií může vést k omezení demokratické diskuse. Připomněl zkušenosti ze zemí, kde změna financování umožnila politické ovlivňování rozpočtů médií podle jejich vztahu k vládě. Veřejnoprávní média podle něj plní nenahraditelnou roli nejen při poskytování objektivních informací, ale také v krizových situacích. Jako příklad uvedl nedávné povodně na severu Moravy, kdy obyvatelé postižených oblastí čerpali klíčové informace právě z České televize a Českého rozhlasu.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
