Opoziční hnutí STAN představilo návrh na omezení imunity poslanců a senátorů. Podle nové koncepce by zákonodárci nebyli automaticky chráněni před trestním stíháním a o ochranu by museli aktivně požádat svou parlamentní komoru. Návrh na tiskové konferenci představil předseda hnutí Vít Rakušan.
Starostové a nezávislí dlouhodobě prosazují užší vymezení imunity. Záměr připravit změnu oznámili již letos v únoru. Podle Rakušana by imunita měla sloužit výhradně k ochraně výkonu politické funkce, tedy hlasování a vyjadřování názorů v Parlamentu.
Nový návrh počítá s tím, že poslanci a senátoři budou za běžnou trestnou činnost odpovědní stejně jako ostatní občané. Pokud by však měli za to, že jsou stíháni z politických důvodů nebo kvůli své veřejné činnosti, mohli by požádat Poslaneckou sněmovnu či Senát o ochranu.
„Obracíme současný model. Zákonodárci zůstávají chráněni za své projevy a hlasování v Parlamentu, ale v případě běžných trestných činů se na ně vztahují stejná pravidla jako na ostatní občany,“ uvedl Rakušan.
Součástí návrhu je také zrušení imunity u přestupků. Parlamentní komory by navíc již automaticky nerozhodovaly o vydání či nevydání svých členů k trestnímu stíhání. Hlasování by přicházelo v úvahu pouze tehdy, pokud by se dotyčný zákonodárce domníval, že je stíhán účelově, a požádal by o ochranu.
Debata o parlamentní imunitě zesílila po letošním březnovém rozhodnutí Poslanecké sněmovny nevydat k trestnímu stíhání premiéra a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše ani předsedu SPD Tomia Okamuru. Opozice tehdy postup vládní většiny kritizovala a označila jej za krok, který může oslabovat důvěru veřejnosti v právní stát a soudní systém.
Současná ústava stanoví, že poslance a senátory nelze postihnout za hlasování v Parlamentu ani za projevy pronesené v jeho komorách. K trestnímu stíhání zákonodárce je navíc nutný souhlas komory, jejímž je členem. Pokud komora souhlas odmítne udělit, nelze poslance nebo senátora po dobu výkonu mandátu trestně stíhat.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
