Vláda představila návrh startupového zákona, který má vytvořit jasná pravidla pro inovativní začínající firmy a zároveň podpořit jejich financování ze soukromých zdrojů. Nová úprava zavádí status certifikovaného startupu, na který by se mohly vázat vybrané podpory a daňové výhody. Investoři by si podle návrhu mohli odečíst peněžitou investici do certifikovaného startupu od základu daně až do pěti milionů korun ročně. Pokud legislativa projde, zákon by měl platit od 1. července 2027.
Hlavním záměrem připravované legislativy je zvýšit počet inovativních firem, které v Česku nejen vzniknou, ale také zde dlouhodobě vyrostou. Vláda chce prostřednictvím jasně nastaveného statusu startupu vytvořit předvídatelné prostředí pro podnikatele i investory a současně umožnit cílenou podporu bez plošného rozdělování veřejných prostředků.
Návrh reaguje především na nedostatek kapitálu v raných fázích podnikání. Problémem je také odchod některých zakladatelů, odborníků a klíčových aktivit českých firem do zahraničí. Další překážkou zůstává podle vlády pomalý převod výsledků českého výzkumu do komerčního využití.
Rozdíl oproti některým evropským zemím ukazují i statistiky. V uplynulých deseti letech připadlo v Česku na jeden milion obyvatel 89 startupů, které získaly externí investici. Ve Švédsku jich bylo 316 a v Estonsku 681. Podobně výrazný je rozdíl také v objemu rizikového kapitálu. V roce 2024 připadalo v Česku přibližně 510 korun investovaného venture kapitálu na obyvatele, zatímco ve Švédsku to bylo zhruba 5200 korun.
Premiér Andrej Babiš uvedl, že cílem vlády je zabránit odchodu českých talentů a jejich podnikatelských nápadů do zahraničí. Podle něj má nová legislativa nastavit stabilnější pravidla, přilákat více soukromých investic a vytvořit podmínky pro růst inovativních firem přímo v Česku.
Certifikovaný startup místo nové právní formy
Startupový zákon nemá vytvořit nový druh obchodní společnosti. Namísto toho zavede zvláštní status certifikovaného startupu. Ten bude možné získat při splnění stanovených podmínek a odborném posouzení firmy. Na certifikaci se následně mohou navázat konkrétní zákonné výhody.
Mezi základní kritéria má patřit například stáří společnosti. Standardně by firma neměla být starší než osm let, u některých technologicky náročných deep-tech projektů by hranice mohla být prodloužena na deset let. Roční čistý obrat by zároveň neměl přesáhnout 250 milionů korun.
Podmínkou má být také to, aby startup nebyl pouze účelově vytvořenou součástí velké zavedené společnosti nebo jí nebyl většinově vlastněn. Firma navíc nesmí být obchodována na regulovaném trhu a neměla by rozdělovat zisk ani další vlastní zdroje mezi své společníky.
Součástí certifikace má být rovněž odborné hodnocení samotného podnikatelského projektu. Posuzovat se bude například kvalita produktu či prototypu, jeho uplatnění na trhu, možnost dalšího škálování, konkurenční výhoda, kvalita týmu nebo dosavadní výsledky firmy.
Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka je právě přesné vymezení startupu jedním ze základních předpokladů pro další podporu. Certifikace má podle něj být rychlá a odborná a zároveň má pomoci odlišit skutečně inovativní firmy s růstovým potenciálem od standardního podnikání.
Certifikaci má zajišťovat vznikající agentura CzechBusiness, zatímco dohled a možnost odvolání mají spadat pod Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Investory má motivovat daňová úleva
Jedním z klíčových opatření návrhu je snaha dostat více soukromého kapitálu k začínajícím firmám. Vláda chce zejména podpořit investice fyzických osob, tedy takzvaných business angels, které směřují do startupů v rané fázi jejich vývoje.
Podle současného návrhu by si investor mohl za splnění stanovených podmínek odečíst peněžitou investici do certifikovaného startupu od základu daně. Roční limit má být pět milionů korun.
Opatření se má vztahovat pouze na peněžní investice a zároveň má být spojeno s dalšími podmínkami. Investiční rozhodnutí i podnikatelské riziko tak zůstávají na soukromém investorovi.
Návrh počítá také s delší možností využití daňové ztráty u samotných startupů. Ta má lépe zohlednit specifickou situaci firem, které v prvních letech investují značné prostředky do vývoje, testování produktu, ověřování trhu nebo expanze a do zisku se dostávají až později. Přesné parametry této části zákona ještě mohou doznat změn během legislativního procesu.
Ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že cílem není plošná daňová úleva, ale motivace českých investorů, aby část svého kapitálu směřovali do domácích firem s vysokým růstovým potenciálem. Právě raná fáze vývoje je podle ní místem, kde inovativní projekty nejčastěji narážejí na nedostatek financování.
Zákon má být součástí širší podpory startupů
Připravovaná legislativa není podle vlády izolovaným opatřením. Navazuje na pravidelná jednání mezi vládou, startupovou komunitou, zakladateli a investory. Současně se připravují i další změny, které mají zlepšit podmínky pro rozvoj inovativních firem.
Mezi ně patří například úprava pravidel pro zaměstnanecké akcie, flexibilnější spolupráce s odborníky, větší podpora převodu technologií z výzkumu do podnikatelské praxe nebo rozšíření služeb poskytovaných startupům prostřednictvím agentury CzechBusiness.
Vládní zmocněnec pro startupy Martin Jiránek zdůraznil, že návrh vznikal na základě zkušeností lidí, kteří v českém startupovém prostředí působí. Samotná definice startupu podle něj není pouze formálním krokem. Má především umožnit státu lépe zacílit podporu a odstraňovat konkrétní překážky, které mladým inovativním firmám brání v růstu.
Předseda České startupové asociace Jiří Vicherek označil systematickou podporu startupů za důležitou nejen z ekonomického hlediska. Podle něj mohou úspěšné technologické a inovativní firmy přispět také k posílení českého sebevědomí a ambicí na zahraničních trzích.
Paragrafové znění zákona nyní čeká standardní legislativní proces. Vláda chce návrh předložit Poslanecké sněmovně tak, aby mohl v případě schválení nabýt účinnosti 1. července 2027.
REDAKCE / Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu
