Stát kvůli nelegální práci přichází o desítky miliard. Úřady selhaly, tvrdí NKÚ.
Nelegální zaměstnávání způsobilo českému státu mezi lety 2019 až 2022 ztráty ve výši zhruba 92 miliard korun. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřoval, jak jsou zajištěny odvody daní a pojistného v souvislosti s nelegální prací. Kontroloři kritizují zejména nedostatečnou spolupráci mezi úřady, které tuto problematiku mají řešit.
Podle NKÚ státní instituce často nepředávaly včas důležité informace, a kvůli tomu nebylo možné doměřit pojištění zaměstnavatelům, kteří byli přistiženi při nelegálním zaměstnávání cizinců. Kontroloři také zjistili, že Ministerstvo financí nepožadovalo vrácení přeplatků pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaplatil stát za nelegálně pracující uchazeče o zaměstnání. Resort financí s kritikou nesouhlasí a tvrdí, že zákon mu podobný postup neumožňuje.
„Ministerstvo nemá přístup ke konkrétním údajům o pojištěncích, pouze k jejich počtu. Navíc by zavedení systému započítávání pohledávek znamenalo výrazné zvýšení administrativních nákladů,“ uvedl mluvčí ministerstva Ondřej Macura. Dodal, že zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění už úpravu výměny informací mezi ministerstvem a pojišťovnami obsahuje.
NKÚ rovněž upozornil, že daňové kontroly provedené Finanční správou v letech 2021–2023 na základě podnětů kontrolních orgánů přinesly jen minimální výnos – zhruba milion korun. Mezi další nedostatky patří i fakt, že Česká správa sociálního zabezpečení a Státní úřad inspekce práce nedokončily výběr zákonných pojistných od zaměstnavatelů, kteří dostali pokutu za nelegální práci cizinců. Důvodem byla nejasná právní úprava – české zákony údajně nepřesně přebraly evropskou směrnici o sankcích.
Ministerstvo práce se proti závěrům NKÚ brání a tvrdí, že v boji proti nelegálnímu zaměstnávání už podniklo řadu kroků. Změnila se například definice nelegální práce, aby byla snáze prokazatelná, rozšířily se kontrolní pravomoci inspektorů a přibyly nové sankce, jako je zákaz činnosti či povinnost zveřejnit rozhodnutí o udělené pokutě. „Negativní dopady nelegální práce jsou příliš závažné, a proto jsme přijali další opatření, která mají potírání tohoto jevu zefektivnit,“ uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Od října navíc vstoupí v platnost přísnější pravidla pro zaměstnávání cizinců – budou moci nastoupit do práce až poté, co zaměstnavatel splní ohlašovací povinnost. Nesplnění bude považováno za přestupek. Nový zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele by měl tento režim rozšířit od července příštího roku na všechny zaměstnance.
Podle NKÚ provedly inspekce práce a celní správa v letech 2019 až 2023 více než 35 tisíc kontrol zaměřených na nelegální zaměstnávání. Během nich bylo odhaleno přes 16 tisíc nelegálně zaměstnaných osob, z toho téměř 80 % tvořili cizinci ze zemí mimo Evropskou unii. Uloženo bylo 2450 pokut v celkové výši 740 milionů korun.
Přes všechna opatření ale zpráva NKÚ ukazuje, že stát v boji s nelegální prací stále ztrácí. Nejen finančně, ale i kvůli roztříštěnosti mezi jednotlivými úřady a nedostatečné právní úpravě.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
