Debata o novém stavebním zákoně v Česku nabírá na intenzitě. Přestože se o jeho podobě mluví už několik měsíců, konkrétní návrh zatím nebyl oficiálně představen. Podle ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) má připravovaná legislativa zásadně zjednodušit a urychlit územní plánování i samotné povolování staveb. Klíčovým prvkem reformy má být centralizace stavební správy.
Tento záměr vítají především developeři a stavební firmy, kteří dlouhodobě upozorňují na složitost a pomalost současného systému. Zároveň však zaznívají varování, že přechod na nový model může přinést dočasné komplikace. Podle odborníků bude zásadní nejen samotná legislativa, ale i její praktické fungování – tedy dostatek kvalifikovaných pracovníků, efektivní řízení úřadů a kvalitní digitální infrastruktura.
Vláda premiéra Andreje Babiše deklaruje, že zákon posílí význam bydlení jako veřejného zájmu. Součástí plánu je například zařazení bytových projektů mezi strategické stavby státu, což by mělo umožnit jejich rychlejší schvalování. Důležitou roli má hrát také digitalizace stavebního řízení, která má být postavena na modulárním systému a doplněna odpovídajícím personálním zajištěním i testovacím provozem.
Reforma počítá s výraznou změnou struktury stavební správy. Namísto vzniku nového úřadu se má transformovat současný Dopravní a energetický stavební úřad do podoby rozsáhlého Úřadu rozvoje území. Obce a kraje by si měly ponechat kontrolu nad územním plánováním, zatímco samotné povolování staveb se přesune na centralizovanou úroveň. Změny územních plánů by navíc měly probíhat rychleji a flexibilněji.
Právě tato transformace ale vyvolává značné obavy mezi samosprávami. Starostové i úředníci upozorňují na riziko odlivu zaměstnanců, složitost zavádění nových procesů i nejistotu spojenou s rozsáhlou reorganizací. Ministerstvo přitom připouští, že implementace změn bude postupná a potrvá až do roku 2031. Paralelně se bude řešit financování, personální přesuny i další fáze digitalizace.
Kritici upozorňují také na možné oslabení vlivu obcí na rozhodování o konkrétních projektech. Povolování staveb bylo dosud úzce propojeno s místní samosprávou, která má detailní znalost svého území. Obavy proto směřují k tomu, že centralizace může vést k odtržení rozhodování od lokálních potřeb.
Na druhé straně zaznívá i argument, že současný systém přenesené státní správy je dlouhodobě neudržitelný. Mnohé obce totiž nemají dostatek kapacit a rozhodování je často nejednotné. Některé samosprávy proto změnu vítají, zejména pokud jim uleví od finanční a personální zátěže.
Odborníci se shodují, že klíčem k úspěchu nebude míra centralizace, ale funkčnost celého systému. Pokud se podaří nastavit jasná pravidla, určit odpovědnosti a zkrátit lhůty, může mít reforma zásadní pozitivní dopad na dostupnost bydlení i rozvoj měst.
Podle aktuálních plánů by měl nový stavební zákon vstoupit v platnost na začátku roku 2027. Zda skutečně přinese očekávané zrychlení, nebo naopak dočasné zpomalení procesů, ukáže až jeho praktické zavedení.
REDAKCE / Zdroj: MSN / Titulní obrázek je ilustrační
