Studie potvrdila proveditelnost těžby lithia na Cínovci, projekt má být jedním z největších v Česku.
Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách ani výstavbě zpracovatelského závodu v Prunéřově na Chomutovsku podle studie proveditelnosti nic zásadního nebrání. Dokument neodhalil žádné technologické překážky, které by realizaci projektu znemožňovaly. Informoval o tom mluvčí skupiny ČEZ Roman Gazdík. O tom, zda se projekt skutečně uskuteční, nyní rozhodnou akcionáři společnosti Geomet, tedy Severočeské doly a australská firma European Metals Holdings (EMH).
Celkové náklady projektu se odhadují na více než 42 miliard korun. Pokud by se záměr uskutečnil, šlo by o jednu z největších průmyslových investic v Česku za poslední roky. Pro Ústecký kraj, který dlouhodobě trápí vysoká nezaměstnanost, by projekt znamenal vznik tisíců pracovních míst.
Studie uvádí, že na Cínovci je možné každoročně vytěžit přibližně 3,2 milionu tun rudy. Z ní by se následně vyrobilo asi 37 tisíc tun uhličitanu lithného v kvalitě vhodné pro baterie, což by vystačilo zhruba pro 1,3 milionu elektromobilů. Do konce letošního roku chce Geomet předložit ministerstvu životního prostředí dokumentaci k posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). Ústecký kraj mezitím odložil rozhodnutí o vymezení koridoru pro přepravu vytěženého materiálu mezi dolem Cínovec a překladištěm Dukla.
Projekt má na starosti společnost Geomet, v níž většinový podíl drží Severočeské doly ze skupiny ČEZ, zatímco 49 procent vlastní australský holding EMH. Lithium se má těžit hlubinným způsobem. Vytěžená ruda bude z Cínovce dopravována pomocí dopravníku do průmyslové zóny Dukla na Teplicku, odkud poputuje vlakem do zpracovatelského závodu v Prunéřově.
Podle ředitele Geometu Martina Pohlodka přinese samotná těžba a zpracování zhruba 2000 přímých pracovních míst, dalších přibližně 2000 míst by mohlo vzniknout v navazujících službách a dodavatelských firmách. Zaměstnanci mají být nadstandardně placeni, což by podle Pohlodka mělo pozitivní dopad na ekonomiku celého regionu a mohlo by přilákat další investory.
Těžbu lithia zařadila Evropská komise mezi strategické projekty v rámci nařízení o kritických surovinách a v březnu označila ložisko na Cínovci za strategické také česká vláda. Lithium je považováno za klíčovou surovinu budoucnosti, zejména pro automobilový průmysl. Odhaduje se, že v Česku se nacházejí zhruba tři procenta světových zásob lithia, přičemž největší část je právě na Cínovci, který je největším ložiskem v Evropě.
Zpracovatelský závod a překladiště na Dukle by měly stát přibližně 25 miliard korun, samotný důl asi pět miliard. Zbytek nákladů připadá na infrastrukturu a nepřímé výdaje, například na zajištění pozemků. Stát má na výstavbu závodu v Prunéřově přispět dotací až 8,8 miliardy korun, kterou schválila vláda na konci listopadu.
Plánovaná těžba však i nadále vyvolává rozporuplné reakce místních obyvatel a politiků. Po protestech proti původnímu záměru vybudovat zpracovatelský závod přímo v Krušných horách Geomet lokalitu změnil a zvolil areál bývalého hnědouhelného dolu Prunéřov. Krajští zastupitelé se nedávno zabývali aktualizací zásad územního rozvoje, která vymezuje plochy pro těžbu a zpracování lithia, a zajímali se především o ekonomický přínos projektu pro region.
Obavy místních se týkají zejména možného zhoršení kvality života, znečištění vody, zvýšené hlučnosti a prašnosti, dopadů na lázeňský status oblasti i na dopravu. Kraj plánuje své dotazy adresovat společnosti Geomet a teprve poté rozhodnout. Podle mluvčího ČEZ Romana Gazdíka by měl projekt přinést do veřejných rozpočtů zhruba 3,2 miliardy korun ročně.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / obrázek je ilustrační
