Lídři členských států NATO na summitu v Ankaře znovu potvrdili pevný závazek ke kolektivní obraně podle článku 5 Washingtonské smlouvy. Závěrečná deklarace zdůrazňuje, že útok proti jednomu spojenci je útokem proti celé alianci a že jednota zůstává základním pilířem bezpečnosti členských zemí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte označil summit za důkaz síly a soudržnosti aliance. Podle něj panovala během jednání výrazná shoda a spojenci zároveň ukázali, že své dřívější závazky postupně převádějí do praxe. Evropa a Kanada podle něj výrazně navýšily investice do obrany a společně již vydávají přibližně čtyři procenta svého hrubého domácího produktu na obranu a bezpečnost.
Součástí výsledků summitu je také oznámení nových nákupů vojenského vybavení v hodnotě 50 miliard dolarů. Dalších 27 miliard eur mají členské státy investovat do rozšíření kapacit pro skladování pohonných hmot, což vedení NATO označilo za historický krok. Aliance zároveň plánuje posilovat obranný průmysl, rozšiřovat výrobní kapacity a podporovat rychlejší zavádění moderních technologií.
Závěrečná deklarace upozorňuje, že hlavními bezpečnostními hrozbami nadále zůstávají Rusko a terorismus. Spojenci proto potvrzují odhodlání splnit cíle dohodnuté na loňském summitu v Haagu. Ty počítají s tím, že do roku 2035 budou členské státy vydávat 3,5 procenta HDP na obranu a dalších 1,5 procenta na širší oblast bezpečnosti, například na ochranu kritické infrastruktury nebo kybernetickou bezpečnost.
Na jednání vystoupil také americký prezident Donald Trump, který podle účastníků ujistil spojence, že Spojené státy chtějí v NATO nadále setrvat. Ještě před summitem však alianci kritizoval kvůli postoji některých evropských zemí k americké zahraniční politice a znovu vyvíjel tlak na vyšší obranné výdaje členských států. Podle dostupných informací ale během samotného jednání své výhrady již neopakoval.
Významným tématem byla také podpora Ukrajiny. Členské státy přislíbily pro letošní rok vojenskou pomoc, vybavení a výcvik v celkové hodnotě 70 miliard eur a podobnou úroveň podpory chtějí zachovat i v dalších letech. Představitelé NATO zdůraznili, že pomoc musí být dlouhodobá, předvídatelná a spravedlivě rozdělená mezi spojence. Analytici však upozorňují, že značná část této částky představuje již dříve schválené závazky nebo plánované příspěvky jednotlivých států.
Na summitu zazněly také informace o rostoucích obranných výdajích některých členských států. Estonsko a Litva oznámily, že letos vynaloží na obranu a související bezpečnostní opatření téměř sedm procent HDP. Podle odhadů NATO již pět členských zemí překračuje hranici 3,5 procenta HDP určenou pro základní obranné výdaje.
V zákulisí summitu se zároveň diskutovalo o budoucnosti pravidelných setkání lídrů NATO. Podle informací agentury Bloomberg aliance zvažuje, že příští rok neuskuteční tradiční summit plánovaný v Albánii. Důvodem jsou obavy z možného vyostření vztahů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i skutečnost, že Albánie dlouhodobě patří mezi státy s nižšími obrannými výdaji. O konečném termínu dalšího summitu zatím nebylo rozhodnuto.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Titulní obrázek je ilustrační
