Úřady v Česku loni odebraly z rodin 3341 dětí

Úřady v Česku loni odebraly z rodin 3341 dětí.

Počet odebraných dětí z rodin v Česku loni klesl, nejčastěji kvůli zanedbávání péče. V roce 2024 české úřady odebraly z rodinného prostředí celkem 3341 dětí. Rozhodnutí o jejich umístění mimo domov přijaly soudy, a nejčastějším důvodem zůstává dlouhodobě zanedbávání péče ze strany rodičů. Tyto údaje vyplývají z roční statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí, která mapuje ochranu dětí.

Z celkového počtu případů se zanedbávání týkalo 1964 dětí. Týrání a zneužívání bylo zaznamenáno ve 245 případech, zatímco 1132 dětí muselo být odebráno kvůli překážkám na straně rodičů – například jejich hospitalizaci, věznění nebo neznámému pobytu.

Celkový počet odebraných dětí v Česku se v posledních letech snižuje. Od roku 2016, kdy bylo evidováno 3841 případů, poklesl tento počet zhruba o 500, tedy asi o 13 %. Výraznější propad nastal v roce 2020, tedy v období pandemie, kdy úřady zaznamenaly 2903 případů – o pětinu méně než v předchozím roce. Tehdy byla kvůli nouzovému stavu omezena činnost soudů a sociálních služeb, a školy zůstaly zavřené.

Po pandemii se počet dětí odebraných z rodin opět mírně zvýšil, v roce 2021 jich bylo 3081. Loni ale statistiky znovu zaznamenaly pokles na 3341 případů.

Podle iniciativy 8000 důvodů by bylo možné v řadě případů odebrání dětí předejít pomocí intenzivní podpory a práce s rodinami. Analýza této iniciativy ukazuje, že díky sociálním pracovníkům, kteří dočasně navštěvují domácnosti a pomáhají s řešením problémů jako je školní docházka, bydlení nebo zadluženost, mohly dvě třetiny sledovaných dětí zůstat ve svém přirozeném prostředí, nebo se do něj později vrátit. Takový přístup by podle odborníků mohl státu ušetřit až stovky milionů korun ročně.

Další zjištění stejné iniciativy upozorňuje na výrazné regionální rozdíly. V krajích s vyšším počtem lidí v exekuci a bytové nouzi – zejména v Ústeckém a Karlovarském kraji – se děti odebírají mnohem častěji než jinde. Například v Karlovarském kraji končí v ústavní péči 13 dětí na každých 10 000, zatímco ve Zlínském kraji jen čtyři.

Nejvyšší soud už v roce 2011 upozornil, že chudoba ani nevhodné bydlení samy o sobě nesmějí být důvodem k odebrání dítěte. K tomuto kroku by mělo dojít až v případě, že selžou jiné formy podpory.

Z vývoje posledních let je patrné, že cílená pomoc rodinám může být klíčem k prevenci odebrání dětí a zachování jejich stabilního prostředí.