Ústavní soud rozhodl o předběžném opatření, kterým vládě ukládá zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Kabinet premiéra Andreje Babiše podle rozhodnutí nesmí prezidentově cestě bránit ani ji jakkoli komplikovat. O samotném kompetenčním sporu mezi vládou a prezidentem soud rozhodne později, přednostně však v řádu několika měsíců.
Summit NATO se uskuteční 7. a 8. července, přičemž termín pro akreditaci účastníků končí již 26. června. Právě časová naléhavost byla jedním z důvodů, proč soud přistoupil k vydání předběžného opatření.
Podle rozhodnutí musí vláda, ministerstvo zahraničních věcí i ministr zahraničí Petr Macinka neprodleně informovat vedení NATO a organizátory summitu, že součástí české delegace bude také prezident republiky. Současně mají zajistit akreditaci pro prezidenta i jeho doprovod a zdržet se jakýchkoli kroků, které by jeho účast mohly ztížit.
Soudce zpravodaj Pavel Šámal připomněl, že účast českých prezidentů na summitech NATO je dlouhodobou a zavedenou praxí. Pokud jim to zdravotní stav umožňoval, summitu se účastnili všichni dosavadní prezidenti. Podle soudu je proto vhodné tuto tradici zachovat alespoň do doby, než bude definitivně rozhodnuto o rozsahu pravomocí prezidenta v oblasti zastupování státu navenek.
Předseda Ústavního soudu Josef Baxa zdůraznil, že vydané opatření nijak nepředjímá konečný výsledek kompetenční žaloby. Soud nyní vyžádá další stanoviska účastníků sporu a zváží také možnost veřejného jednání. Baxa zároveň vyjádřil přesvědčení, že vláda bude rozhodnutí respektovat, stejně jako tomu bylo v minulosti u jiných rozhodnutí soudu.
Premiér Andrej Babiš oznámil, že kabinet verdikt Ústavního soudu přijme. Na sociální síti X však upozornil na mimořádně rychlý postup soudu. Podobně se k rychlosti rozhodnutí kriticky vyjádřili i někteří koaliční politici.
Vláda složená z ANO, SPD a Motoristů ještě na začátku týdne uvedla, že s účastí prezidenta na summitu nepočítá. Českou republiku měli podle původního plánu zastupovat premiér, ministr obrany a ministr zahraničí. Prezident následně podal k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu a zároveň požádal o vydání předběžného opatření.
Ne všichni ústavní soudci s rozhodnutím souhlasili. Odlišné stanovisko uplatnili soudci Dita Řepková a Jan Wintr. Podle nich by předběžná opatření v kompetenčních sporech měla být výjimečná, zejména pokud zasahují do politického procesu a pokud zatím není jasné, jak bude soud samotný spor interpretovat. Za nedostatečný důvod pro vydání opatření považovali pouze blížící se termín summitu.
Rozhodnutí Ústavního soudu vyvolalo silné reakce na politické scéně. Opoziční představitelé jej většinou označili za správný krok a ocenili rychlost, s jakou soud jednal. Předseda STAN Vít Rakušan uvedl, že rozhodnutí je nutné respektovat a že půjde o test ochoty vlády přijímat soudní verdikty i tehdy, když jí nejsou po chuti. Podobně se vyjádřili zástupci ODS, TOP 09 i KDU-ČSL.
Naopak předseda SPD Tomio Okamura označil rozhodnutí za problematické. Kritizoval mimo jiné skutečnost, že většinu ústavních soudců jmenoval současný prezident. Podle něj bude vláda postup po rozhodnutí soudu řešit na některém z nejbližších zasedání.
Ústavní právník Jan Kysela upozornil, že verdikt automaticky neznamená, že prezident povede českou delegaci. Podle něj se nyní vláda a prezident budou muset dohodnout na konkrétní podobě zastoupení České republiky během summitu. Variantou je společná účast obou nejvyšších představitelů státu nebo rozdělení jednotlivých částí programu.
Další ústavní právník Tomáš Nahodil připomněl, že předběžné opatření je právně závazné. Jeho nerespektování by podle něj mohlo mít nejen politické důsledky, ale za určitých okolností i trestněprávní rozměr.
Spor mezi vládou a prezidentem tak zdaleka nekončí. Konečné rozhodnutí Ústavního soudu o rozdělení kompetencí v oblasti zahraniční politiky může mít významný dopad na budoucí vztahy mezi Hradem a vládou a stát se důležitým precedentem pro další ústavní spory.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
