Ústava z roku 1920 se stane národní kulturní památkou. Na svém dnešním zasedání to schválila vláda.
Československá ústava z roku 1920 a další materiály související s jejím vznikem budou nově patřit mezi národní kulturní památky. Rozhodla o tom vláda na dnešním jednání. Oznámil to ministr kultury Martin Baxa (ODS), podle kterého mají dokumenty mimořádnou hodnotu nejen pro studium vzniku Československa, ale také pro vývoj jeho ústavního systému.
Soubor se nebude skládat pouze z vlastní ústavní listiny, ale i z doprovodného zákona, sněmovních tisků či pozměňovacích návrhů, které provázely její projednávání. Podle návrhu na prohlášení památky dokumenty detailně zachycují legislativní proces i zásadní politické a právní debaty první republiky.
„Jde o materiály, které významně přispívají k porozumění formování demokratických institucí v raném období Československa a snah o vytvoření stabilního právního rámce,“ uvádí se v dokumentu. Autoři návrhu zároveň zdůrazňují, že jejich hodnota přesahuje samotné právo – odrážejí atmosféru nově vzniklého státu i jeho úsilí vybudovat moderní demokratické tradice.
Ministr Baxa připomněl, že ústava z roku 1920 představovala nejen základní kámen ústavního pořádku tehdejší republiky, ale také jednu z nejmodernějších ústavních norem své doby.
Revoluční národní shromáždění přijalo ústavní listinu 29. února 1920. Dokument garantoval demokratické uspořádání státu, občanská práva, svobodu podnikání i ochranu majetku. Současně však vymezoval Československo jako jednotný stát československého národa, čímž neřešil klíčovou národnostní otázku vztahu Čechů a Slováků. Ústava zůstala formálně v platnosti až do května 1948.
Status národní kulturní památky získávají jen nejvýznamnější prvky kulturního dědictví. Podle údajů Národního památkového ústavu jich je v současnosti více než tři sta. Patří mezi ně například archeologické naleziště Dolní Věstonice, Karlův most, Anežský klášter, vila Tugendhat nebo liberecký Ještěd.
Mezi národní kulturní památky se řadí i tři významné archivní soubory: Archiv České koruny, moravské zemské desky a kolekce Historica Třeboň. Ústavní dokumenty z roku 1920 k nim nyní přibydou jako další důležitý pilíř historické paměti státu.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / obrázek ilustrační, zdroj: Facebook
