V Česku bylo na konci letošního června evidováno 7071 lokalit, u nichž je potřeba zjistit skutečný stav z hlediska možné kontaminace. Vyplývá to z údajů Systému evidence kontaminovaných míst (SEKM), který spravuje ministerstvo životního prostředí. Data zpracoval odborný časopis Waste Forum. Podle odborníka Zdeňka Suchánka z České informační agentury životního prostředí (CENIA) by základní prověření jediné lokality vyšlo přibližně na pět milionů korun.
Pokud průzkum odhalí významné znečištění, následuje takzvaná analýza rizik. Ta má určit, jaké škodlivé látky je nutné odstranit a jakým způsobem by měla případná sanace probíhat. Náklady na zpracování takové analýzy se podle Suchánka pohybují zhruba mezi 500.000 korunami a třemi miliony korun.
Samotná analýza rizik přitom ještě automaticky neznamená, že bude lokalita následně vyčištěna. „Teprve na jejím základě se pak rozhodne, v jakém rozsahu a jakými metodami se dekontaminace či sanace uskuteční. Ne u všech lokalit, u kterých je provedena analýza rizik, toto nastane,“ uvedl Suchánek.
Podle údajů zveřejněných ve Waste Forum by sanace jednoho kilometru kontaminovaného území stála v průměru více než 11 milionů korun. Celkové náklady na vypořádání všech evidovaných lokalit by tak mohly dosahovat velmi vysokých částek.
Místa jsou rozdělena podle míry rizika
SEKM jednotlivým lokalitám na základě dostupných údajů a stanoveného algoritmu přiřazuje kategorii rizika. Mezi nejzávažnější patří kategorie A. Ta zahrnuje místa, kde byla kontaminace potvrzena a kde je potřeba přistoupit k sanaci. Patří sem také lokality, kde už čištění probíhá, případně bylo z nějakého důvodu přerušeno. Na konci června bylo v této kategorii 489 míst.
Další skupinu představují lokality označené písmenem P. U nich mohou informace o skutečném stavu chybět, a proto je potřeba provést průzkum. Do této kategorie ale patří také místa, kde sice byla kontaminace zjištěna, podle dostupných informací však nepředstavuje významné riziko a postačí její další sledování.
V případě lokalit, u nichž není jasné, zda ke kontaminaci skutečně došlo, je podle Suchánka nutné provést předběžný průzkum. Ten může zahrnovat například vrtné práce a odběr vzorků půdy či vody. Následné laboratorní analýzy pak ukážou, zda je znečištění skutečně přítomné a zda vyžaduje další opatření.
Počet míst se liší podle způsobu započítání
O počtu kontaminovaných lokalit se v posledních dnech objevily rozdílné údaje. Bývalý vedoucí sekce ochrany životního prostředí ministerstva životního prostředí David Surý (KDU-ČSL), který na ministerstvu působil v letech 2022 až 2026, ve středu uvedl, že v Česku je 8558 míst, která je třeba prověřit.
Podle Suchánka však pravděpodobně započítal všechny lokality spadající do kategorie P. Do tohoto počtu se tak dostaly i lokality, u nichž už je známo, že nepředstavují závažné riziko a vyžadují pouze monitoring.
Na Šumavě jsou tisíce tun znečištěné zeminy
Problematiku starých ekologických zátěží v posledních dnech připomněl také průzkum v národním parku Šumava, konkrétně v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) v úterý oznámil, že tam bylo objeveno přibližně 1000 tun kontaminované zeminy a 200 sudů s nebezpečnými chemickými látkami.
Mezi nalezenými látkami jsou například dioxiny, furany, rtuť, arsen nebo chlorovaná rozpouštědla. Sanace území má podle ministerstva začít na konci září a potrvá předběžně do června 2028.
Případ Dobré Vody ukazuje, že některé staré ekologické zátěže mohou představovat významný problém i desítky let poté, co jejich původní činnost skončila. Právě proto SEKM slouží k evidenci míst, u nichž je potřeba jejich stav postupně ověřovat a podle výsledků rozhodovat o dalším postupu.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Titulní obrázek je ilustrační
