V ČR má stovky lidí vážné následky po covidu.
Pandemie COVID-19, způsobená koronavirem SARS-CoV-2, zasáhla celý svět a změnila životy miliard lidí. Ačkoli většina lidí, kteří se nakazí COVID-19, se plně zotaví, někteří pacienti se potýkají s dlouhodobými následky známými jako postcovidový syndrom nebo dlouhý COVID (long COVID). Tento syndrom může výrazně ovlivnit kvalitu života pacientů a představuje významnou výzvu pro zdravotnické systémy po celém světě.
Lidí, kteří mají po prodělání covidu-19 stále vážné zdravotní následky, jsou podle odhadů odborníků v Česku vyšší stovky. V současné době už je ale virus jiný, méně pacientů se po nákaze potýká s problémy. V rozhovoru s ČTK to řekl předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Vladimír Koblížek.
První případy do té doby neznámé nákazy se začaly v Číně objevovat před pěti lety, v prosinci 2019. Od té doby podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) státy evidují celosvětově přes 700 milionů nakažených a sedm milionů úmrtí. V Česku se podle statistik ministerstva zdravotnictví nakazilo 4,8 milionu lidí a téměř 44.000 nemoci podlehlo.
„Covid je tedy už dnes hodně odlišná nemoc než na začátku pandemie,“ uvedl Koblížek. Lidé, kteří se dosud potýkají s problémy po nákaze před několika lety, se podle něj špatně hýbou, nemohou pracovat, jsou velmi unavení, mají poruchu funkce svalů a vyčerpá je i minimální námaha. „Naštěstí se ale jedná jenom o zlomek pacientů,“ dodal.
Spolu s virem se podle něj mění i četnost a závažnost následků. „Jinak to bylo na počátku, kdy lidé ještě nebyli očkovaní a měli těžší průběh nemoci, a nebyla dostupná žádná antivirová léčba. Zcela jinak je to dnes, kdy už je populace z větší části proočkovaná,“ uvedl.
Virus má už několikátou variantu, která je podle něj sice více nakažlivá, nicméně nezpůsobuje tak těžké příznaky. „Počty pacientů, které se s postcovidovými problémy potýkaly po několika měsících od prodělání akutního covidu, byly velké na počátku pandemie,“ dodal s tím, že každý třetí měl problémy více než 12 týdnů. „V současné době už se jedná pouze o marginální výskyt, odhadem méně než procento nakažených osob,“ dodal.
Změnily se podle něj i jejich potíže. „V současné době se jedná spíše o mimorespirační potíže, jako je těžká únava po malé fyzické zátěži, bolesti svalů, bušení srdce při postavení nebo poškození centrálního nervového systému. Dříve, v době počátku pandemie, se jednalo zejména o dušnost, zadýchávání při zátěži, kašel a bolest na hrudi,“ uvedl.
Kromě plicních lékařů se podle něj pacienti s postcovidovými potížemi obracejí také na neurology kvůli takzvanému chronickému únavovému syndromu nebo na své praktické lékaře. „Připravuje se jednotný doporučený postup péče o pacienty po prodělané covid nemoci,“ doplnil Koblížek.
Postcovidový syndrom: Definice a příznaky
Postcovidový syndrom, známý také jako dlouhý COVID, je stav, kdy příznaky přetrvávají nebo se objevují nové po více než 4 týdnech od počáteční infekce COVID-19. Tyto příznaky mohou přetrvávat týdny až měsíce a mohou zahrnovat:
- Únava: Trvalá a extrémní únava, která omezuje každodenní aktivity.
- Dýchací potíže: Trvalá dušnost a potíže s dýcháním.
- Kognitivní potíže: Problémy s pamětí, koncentrací a tzv. mozková mlha.
- Bolesti svalů a kloubů: Přetrvávající bolesti svalů a kloubů.
- Srdeční potíže: Palpitace, bolesti na hrudi a zvýšená tepová frekvence.
- Neuropsychické příznaky: Úzkost, deprese, nespavost a posttraumatický stresový syndrom.
- Trávicí potíže: Průjem, bolest břicha a nechutenství.
- Kožní projevy: Vyrážky a změny na kůži.
Příčiny a mechanismy postcovidového syndromu
Přesné příčiny postcovidového syndromu nejsou dosud plně pochopeny. Několik hypotéz však naznačuje, že může jít o kombinaci přetrvávajícího zánětu, autoimunitních reakcí a poškození tkání způsobených virem. U některých pacientů může dojít k přetrvávající virové náloži v určitých tkáních, což může vyvolávat dlouhodobé příznaky.
Diagnostika a léčba postcovidového syndromu
Diagnostika postcovidového syndromu může být složitá, protože příznaky jsou nespecifické a mohou se překrývat s jinými zdravotními problémy. Diagnóza je obvykle založena na anamnéze prodělané infekce COVID-19 a přetrvávajících příznacích.
Léčba postcovidového syndromu je symptomatická a zaměřuje se na zmírnění příznaků a zlepšení kvality života pacientů. Může zahrnovat:
- Rehabilitaci a fyzikální terapie: Cvičení na zlepšení fyzické kondice a dýchacích funkcí.
- Psychologickou podporu: Terapie a poradenství pro řešení úzkosti, deprese a dalších psychických problémů.
- Medikaci: Léky na zmírnění specifických příznaků, jako jsou bolesti nebo nespavost.
- Multidisciplinární přístup: Spolupráce různých specialistů, jako jsou internisté, pulmonologové, neurologové a psychiatři.
Výzkum a budoucnost
Postcovidový syndrom je stále předmětem intenzivního výzkumu. Vědci zkoumají dlouhodobé dopady COVID-19 na zdraví, identifikují rizikové faktory a hledají účinné léčebné strategie. Výzkum je klíčový pro pochopení mechanismů tohoto syndromu a pro vývoj nových terapeutických přístupů.
Postcovidový syndrom představuje významný zdravotní problém, který ovlivňuje životy mnoha lidí po celém světě. Je důležité, aby zdravotnické systémy byly připraveny na poskytování dlouhodobé péče těmto pacientům a aby se pokračovalo ve výzkumu s cílem zlepšit pochopení a léčbu tohoto stavu. Pandemie COVID-19 nám ukázala, jak zásadní je investovat do veřejného zdraví a připravenosti na budoucí zdravotní výzvy.
Zdroj: ČTK / REDAKCE