Organizace Globsec a Mezinárodní centrum pro boj proti terorismu (ICCT) zaznamenaly od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu celkem 151 incidentů v Evropě, které mají přímou či nepřímou vazbu na Rusko. Vyplývá to z aktualizované analýzy, o níž informoval zástupce Globsecu Filip Nerad.
Zpráva mapuje období od února 2022 do poloviny letošního února. Oproti předchozímu vydání z loňského podzimu, které evidovalo nejméně 110 sabotážních akcí a 131 zapojených osob, přibylo dalších 41 operací a počet identifikovaných pachatelů vzrostl na 172. V České republice zůstává počet zaznamenaných případů beze změny – analýza jich eviduje pět.
Nejvíce incidentů se podle studie odehrálo v Polsku, kde jich bylo zaznamenáno 31, následovala Francie s dvaceti případy. Shodně patnáct útoků autoři evidují v Litvě a v Německu. Dvanáct z nově zaznamenaných operací se uskutečnilo až po zveřejnění předchozí analýzy, zbylých 29 spadá do dřívějšího období.
Spektrum aktivit sahá od kybernetických kampaní a šíření propagandy přes podněcování etnické nenávisti, včetně poškozování židovských či muslimských památek, až po takzvané kinetické útoky. Ty zahrnovaly žhářství, plánované atentáty nebo pokusy o odpálení výbušnin v logistických centrech. Klíčovým kritériem pro výběr cílů je podle autorů míra podpory Ukrajiny ze strany napadené země.
Analýza upozorňuje, že intenzita ruských aktivit od léta 2025 dále roste a nenaznačuje útlum. Studie poukazuje na to, že Moskva často využívá běžné občany jako snadno nahraditelné vykonavatele. Ti tvořili 95 procent z celkového počtu 172 identifikovaných pachatelů a většinou neměli přímou vazbu na ruské tajné služby. Motivací byly především finanční odměny.
Podle zprávy jsou mezi naverbovanými často mladiství oslovení prostřednictvím sociálních sítí s příslibem rychlého výdělku, ale také lidé z bývalých sovětských republik v obtížné ekonomické situaci. Pro násilnější akce bývají podle analýzy využíváni i fotbaloví chuligáni či osoby s kriminální minulostí.
Už předchozí zpráva Globsecu a ICCT doporučila státům Evropské unie, aby posílily investice do vnitřní bezpečnosti. Konkrétně šlo o navýšení prostředků pro policii, zpravodajské služby, justici i celní a finanční správu. Autoři zároveň vyzvali k širšímu pojetí hybridních hrozeb, které by zahrnovalo i problematiku nelegálního financování, obcházení sankcí a působení zločineckých sítí.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
