Velvyslanec USA vyzval Česko ke zvýšení výdajů na obranu, politici mluví o nutnosti rovnováhy.
Na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost zazněla výzva k posílení českých výdajů na obranu. Americký velvyslanec v Praze Nicholas Merrick upozornil, že současný návrh státního rozpočtu může vést k tomu, že se Česko zařadí mezi země NATO s nejnižším podílem obranných výdajů na hrubém domácím produktu.
Podle Merricka tak hrozí, že Česko nebude schopné plnit své závazky vůči Severoatlantické alianci, zejména v oblasti budování vojenských schopností. Připomněl také dohodu členských států NATO z loňského roku, podle které by měly do roku 2035 obranné výdaje dosáhnout 3,5 procenta HDP a další 1,5 procenta mají tvořit související nevojenské investice. Podle velvyslance nejde o jednostranný požadavek Spojených států, ale o společný závazek všech spojenců.
Tématu aliančních závazků se na konferenci věnoval také prezident Petr Pavel. Upozornil, že Evropa musí po letech spoléhaní se na bezpečnostní garance jiných zemí převzít větší odpovědnost za vlastní obranu. Podle něj evropské státy včetně Česka často odkládaly obtížná rozhodnutí a plnění závazků v NATO opakovaně oslabovaly. Výjimkou jsou podle prezidenta především Polsko a pobaltské státy.
Prezident zároveň upozornil, že tempo modernizace a posilování české armády dlouhodobě neodpovídá současné bezpečnostní situaci. Připomněl také princip kolektivní obrany NATO a zdůraznil, že pokud mají spojenci očekávat plnou podporu ostatních, musí sami přispívat odpovídajícím dílem.
Podle návrhu státního rozpočtu by mělo letos ministerstvo obrany hospodařit s částkou 154,8 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Celkové obranné výdaje by však měly dosáhnout přibližně 185 miliard korun, protože část prostředků je zahrnuta i v jiných kapitolách rozpočtu. Celkově by tak Česko mělo letos na obranu vydat zhruba 2,07 procenta HDP.
Premiér Andrej Babiš uvedl, že tato částka představuje maximum možného v současné ekonomické situaci. Zdůraznil, že jeho vláda musí kromě obrany řešit také zdravotnictví, sociální oblast či další potřeby obyvatel. Podle něj stát letos vydá na obranu přibližně 2,1 procenta HDP a výdaje v této oblasti výrazně rostly už v minulých letech. Od roku 2014 do roku 2025 se podle něj zvýšily přibližně čtyřnásobně.
Vicepremiér Karel Havlíček na konferenci zdůraznil, že posilování obrany je důležité, musí ale zůstat vyvážené s dalšími prioritami státu. Podle něj je nutné investovat také do vnitřní bezpečnosti, energetické stability nebo surovinové nezávislosti. Vláda by se podle něj neměla soustředit pouze na jednu oblast.
Náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka upozornil, že pokud chce Česko zůstat spolehlivým spojencem v NATO, musí zároveň posilovat své vojenské schopnosti. Podle něj není možné deklarovat ambice například v oblasti protivzdušné obrany, teritoriální ochrany státu či podpory obranného průmyslu, aniž by tomu odpovídaly rozpočtové výdaje.
Diskuse na konferenci se dotkla také širší bezpečnostní situace. Vládní poradce pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček označil Rusko za nejvýraznější hrozbu pro Česko, a to už před invazí na Ukrajinu. Podle něj je proto logické, že Česká republika podporuje Ukrajinu, zároveň ale zdůraznil, že bezpečnostní politika státu musí zohledňovat i další priority.
Řehka navíc upozornil, že pokračující podpora Ukrajiny ze strany Západu může u Ruska zvyšovat frustraci, která se může projevit například v podobě kybernetických útoků, sabotáží nebo destabilizačních aktivit.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Foto ilustrační, zdroj: Armáda ČR
