Pouze menší část české veřejnosti si přeje snižování výdajů na obranu. Podle aktuálního průzkumu agentury STEM by omezení obranného rozpočtu podpořilo 17 procent obyvatel. Naopak většina lidí se přiklání k zachování nebo navýšení investic do armády a bezpečnosti.
Zhruba čtvrtina respondentů považuje za ideální, aby Česká republika nadále vydávala na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu, což odpovídá současnému aliančnímu závazku NATO. Dalších 27 procent dotázaných by podpořilo zvýšení výdajů alespoň na úroveň průměru členských zemí NATO, který loni činil 2,8 procenta HDP. Ještě vyšší investice do obrany by si přálo 17 procent lidí.
Analytik agentury STEM Jiří Táborský uvedl, že výsledky potvrzují dlouhodobý trend v české společnosti. Podle něj Češi sice nepatří mezi největší zastánce masivního zbrojení, zároveň ale nechtějí, aby země zaostávala za ostatními spojenci nebo své obranné výdaje snižovala.
Průzkum také ukázal, že postoje k armádním investicím úzce souvisejí s politickými názory i osobním pocitem bezpečí. Vyšší výdaje na obranu častěji podporují lidé s lepší ekonomickou situací, voliči někdejší vládní koalice a občané, kteří mají obavy o bezpečnost České republiky. Skeptičtější jsou naopak starší lidé nebo respondenti s nižším vzděláním.
Pocit ohrožení v souvislosti s mezinárodní situací sdílí 57 procent dotázaných. Podle STEM zůstává tento ukazatel vysoký od začátku války na Ukrajině. Výrazné rozdíly však panují mezi jednotlivými politickými skupinami. Zatímco voliči bývalé opozice vnímají bezpečnostní rizika výrazněji, podporovatelé současných vládních stran hodnotí situaci méně kriticky.
Velkou podporu mezi českou veřejností si nadále udržuje také členství země v NATO. Souhlas s působením České republiky v Alianci vyjádřilo 82 procent respondentů. Podle agentury STEM jde dlouhodobě o jednu z institucí, které Češi důvěřují bez výraznějších rozdílů mezi voliči různých stran.
Členské státy NATO se již v roce 2014 zavázaly směřovat k obranným výdajům ve výši minimálně dvou procent HDP. Na loňském summitu v Haagu se spojenci dohodli na dalším postupném navyšování investic do obrany a bezpečnosti až na pět procent HDP během příštích deseti let.
Premiér Andrej Babiš letos na jaře připustil, že Česká republika pravděpodobně nesplní letošní dvouprocentní závazek. Po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem však uvedl, že budoucí navyšování obranných výdajů vidí pozitivně a vláda je připravena tomu přizpůsobit své priority.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Titulní obrázek je ilustrační
