Více než polovina Čechů nadále omezuje spotřebu energií. Podle říjnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou firmu epet upravilo své návyky v posledních dvou letech 57 procent obyvatel. Nejčastěji sahají ke snížení teploty v domácnostech nebo ke změně způsobu vytápění; část domácností volí i technická opatření.
Teplotu či způsob vytápění podle průzkumu upravilo 31 procent dotázaných. Lidé nejčastěji snižovali teplotu topení, zkracovali délku topné sezony nebo lépe regulovali vytápění v jednotlivých pokojích. Obvykle snížili teplotu o jeden až dva stupně, některé domácnosti však ještě výrazněji.
Dalších 18 procent respondentů investovalo do úsporných řešení, jako je zateplení, nová okna či modernější zdroj tepla. Kombinaci technických úprav a změn návyků pak zvolilo dalších osm procent.
„Domácnosti v posledních letech razantně změnily své chování, aby snížily účet za energie. Úsporný přístup si drží i navzdory poklesu cen,“ uvedl obchodní ředitel epet Roman Šmíd. Podle něj většina lidí považuje za příjemnou teplotu kolem 21 °C, přičemž teplejší prostředí nad 22 °C vyhovuje jen pětině domácností. Naopak téměř čtvrtina preferuje chladnější rozmezí 18 až 20 °C.
Ačkoli ceny energií v posledních dvou letech mírně klesají, mnoho domácností to na účtech zatím příliš nepocítilo. Více než 41 procent lidí uvedlo, že pokles nezaznamenalo vůbec, další čtvrtina jen v malé míře. Proto Češi v úsporném režimu pokračují – spotřebu si alespoň občas hlídají tři čtvrtiny domácností a 35 procent ji sleduje pravidelně.
Šmíd zároveň upozornil, že energie představují výraznou položku rodinných rozpočtů: „Téměř třetina domácností platí na zálohách 20 až 40 procent svých měsíčních výdajů, u čtyř procent přesahují tyto náklady dokonce polovinu.“
Průzkum se také zaměřil na to, jak lidé reagují na chlad v domácnosti. Nejčastějším řešením je teplejší oblečení, ke kterému sahá 54 procent dotázaných. Skoro polovina zvýší teplotu topení. Dodatečné přitápění například přímotopem využívá jen devět procent respondentů.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
