Vláda bude v pondělí 19. října projednávat novou koncepci výstavby Armády České republiky. Dokument má nastavit hlavní směr rozvoje armádních schopností do roku 2040. Nemá přitom sloužit jako přehled konkrétních plánovaných nákupů. Na bezpečnostní konferenci Defenceo v Brně to uvedl náčelník Generálního štábu Armády ČR Miroslav Hlaváč.
Podle Hlaváče je důležité, aby armáda své dlouhodobé záměry srozumitelně představila také českému obrannému průmyslu. Bez znalosti celkových cílů může podle něj docházet k rozdílnému chápání toho, jaké schopnosti armáda skutečně potřebuje. Armáda proto plánuje novou koncepci představovat například na odborných konferencích nebo během průmyslových dnů.
Současná Koncepce výstavby Armády ČR do roku 2035 byla schválena vládou v prosinci 2023. Stanovuje základní priority rozvoje armády a její předpokládanou podobu do roku 2035. Nový dokument má tento horizont posunout o dalších pět let. Jeho přípravu si jako jeden ze svých úkolů po nástupu do funkce stanovil také ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
Nová koncepce by se podle dostupných informací měla více opírat o původní plán rozvoje armády, který vznikl za předchozí vlády hnutí ANO. Jednou z hlavních priorit má být plnění aliančních závazků spojených s těžkou a střední brigádou.
Právě modernizaci těchto jednotek označil Hlaváč za jeden z nejdůležitějších současných úkolů armády. Za zásadní považuje také doplnění zásob munice, materiálu a vybavení pro vojáky. Armáda zároveň podle něj potřebuje výrazně urychlit zavádění nových technologií přímo k bojovým jednotkám. Jejím úkolem je současně plnit závazky vůči NATO a být připravena na obranu vlastního území.
Válka na Ukrajině podle Hlaváče ukázala, jak rychle se v současnosti mění některé vojenské technologie. Zatímco dříve se jejich vývojový cyklus počítal na roky, dnes se může jednat o měsíce nebo dokonce týdny. Týká se to například dronů a technologií proti nim, senzorů, prostředků elektronického boje, softwaru nebo umělé inteligence.
Podle Hlaváče proto není možné všechny vojenské technologie pořizovat stejným způsobem. U strategických systémů, jako jsou tanky, bojová vozidla nebo prostředky protivzdušné obrany, je nutné počítat s dlouhou životností a odlišným způsobem plánování. U rychle se vyvíjejících technologií by naopak několikaletý proces specifikace, soutěže a nákupu mohl vést k tomu, že armáda získá v době dodání již zastaralé řešení.
Armáda chce proto u těchto technologií více experimentovat. Plánuje pořizovat menší série, testovat je přímo u jednotek a následně rychle zavádět do výzbroje ty technologie, které se v praxi osvědčí.
S tím souvisí také nový systém podpory inovací. Generálská rada armády podle Hlaváče v pondělí schválila jeho základní podobu. Systém má vycházet z připravované koncepce inovací a jeho součástí bude také možnost společného experimentování s obranným průmyslem.
V armádě má kvůli tomu vzniknout specializovaný experimentální prvek. Kromě profesionálních vojáků v něm mají působit také příslušníci aktivní zálohy. Armáda chce do spolupráce zapojit rovněž studenty civilních vysokých škol. Cílem je podle Hlaváče vytvořit prostředí, ve kterém bude možné nové technologie rychleji testovat a ověřovat jejich využitelnost pro potřeby armády.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Titulní obrázek je ilustrační, zdroj: Armáda ČR


