Vláda plánuje od příštího roku nižší podporu v nezaměstnanosti. Návrh kritizují odbory, zaměstnavatelé i odborníci.
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje změnu podpory v nezaměstnanosti. Od ledna 2027 chce vrátit její výši k pravidlům, která platila před letošní úpravou. Stát by tím podle ministerstva mohl v příštím roce ušetřit přibližně 4,5 miliardy korun. Proti záměru se ale staví odbory, zaměstnavatelé i někteří odborníci na pracovní trh.
Nejvýraznější změna by se týkala prvních měsíců evidence na úřadu práce. Podpora by nově dosahovala 65 procent předchozího výdělku místo současných 80 procent. Ve třetím a čtvrtém měsíci by zůstala na nynější úrovni 50 procent a v dalších měsících by se zvýšila ze současných 40 na 45 procent.
Ministerstvo zároveň plánuje sjednotit délku jednotlivých období, po která se podpora vyplácí. Změna by se dotkla také maximální částky. Zatímco letos může člověk získat nejvýše 38 537 korun měsíčně, od příštího roku by strop podle navrhovaných pravidel klesl na zhruba 28 930 korun. Maximální podpora by totiž nově odpovídala 60 procentům průměrné mzdy namísto letošních 80 procent.
Nižší strop by se týkal také lidí, kterým se do potřebné doby zaměstnání započítává například péče o dítě nebo o blízkou osobu. V jejich případě by maximální podpora v prvních dvou měsících klesla ze současných 40 na 30 procent průměrné mzdy. V dalších dvou měsících by zůstala na 20 procentech a následně na 15 procentech.
Podle ministerstva má změna především zvýšit motivaci lidí k rychlejšímu návratu do zaměstnání. Resort předpokládá, že snížení podpory v počáteční fázi nezaměstnanosti povede k aktivnějšímu hledání práce. Novelu, která by změny zavedla, však ministerstvo zatím nepředložilo. Vzhledem k plánovanému termínu účinnosti se očekává, že návrh by mohli předložit přímo vládní poslanci ve Sněmovně.
Babiš: „Podpora vzrostla nelogicky“. Přitom hnutí ANO pro její navýšení také hlasovalo
Premiér Andrej Babiš (ANO) už na konci července při jednání o státním rozpočtu označil současné nastavení podpory za problematické. Podle něj letošní zvýšení vedlo k situaci, kdy se některým lidem více vyplatí zůstat bez práce, přestože českým firmám zaměstnanci chybějí.
Současnou podobu podpory přitom prosadila v minulém volebním období vláda Petra Fialy (ODS) a hnutí ANO pro její změnu tehdy hlasovalo. Úprava zvýšila podporu v prvních měsících nezaměstnanosti, zatímco při delším setrvání bez práce její výše klesala.
Tehdejší vláda změnu zdůvodňovala snahou rozhýbat český pracovní trh. Vyšší počáteční podpora měla lidem umožnit lépe zvládnout přechod mezi zaměstnáními a hledat vhodnější pracovní místo. Firmám měla zároveň usnadnit získávání nových zaměstnanců.
Odbory se změnou nesouhlasí
Proti plánovanému návratu k původním sazbám se postavily odbory i zaměstnavatelé. Ministrovi práce Aleši Juchelkovi (ANO) poslaly společný dopis, v němž návrh odmítají.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula uvedl, že podle odborů není důvod současný systém měnit. Podpora v nezaměstnanosti podle něj nemá být trestem za ztrátu zaměstnání, ale dočasnou finanční jistotou, která člověku umožní hledat novou práci.
Odborům zároveň vadí, že podle jejich vyjádření ministerstvo o připravované změně dostatečně nediskutuje. Středula také odmítl, aby byl hlavním důvodem změny pouze požadavek na úspory ve státním rozpočtu.
Analytici upozorňují na dopad na pracovní trh
Někteří ekonomové naopak upozorňují, že vyšší podpora může lidem paradoxně pomoci najít lepší zaměstnání. Analýza ministerstva práce z minulého volebního období ukázala, že lidé, kteří odcházejí do nového zaměstnání, si často finančně polepší. Ti, kteří si práci najdou sami, si podle analýzy v průměru zvýší mzdu o 12 procent. U lidí, kteří nastoupí do zaměstnání prostřednictvím evidence úřadu práce, činí průměrný růst výdělku osm procent.
Podle ekonoma Filipa Pertolda může vyšší podpora usnadňovat právě změnu zaměstnání. Lidé díky ní nemusí přijmout první dostupnou nabídku a mohou hledat práci, která lépe odpovídá jejich zkušenostem a zároveň nabízí vyšší mzdu. Český pracovní trh podle něj dlouhodobě trpí nízkou mobilitou.
Kriticky se k návrhu vyjádřil také analytik pracovního trhu Tomáš Ervín Dombrovský. Připomíná, že zaměstnanci během pracovního života odvádějí sociální pojištění, z něhož se systém podpory financuje. Podle něj tak není vhodné posuzovat podporu pouze jako výdaj, který je třeba co nejvíce omezovat.
Vláda naopak argumentuje především potřebou úspor a snahou motivovat nezaměstnané k návratu na pracovní trh. O výsledné podobě systému tak ještě bude rozhodovat legislativní proces. Pokud bude návrh předložen ve Sněmovně, poslanci budou muset rozhodnout, zda se od ledna 2027 podpora skutečně vrátí k dřívějším pravidlům.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
