Vláda podpořila návrh na zákaz používání mobilních telefonů a dalších elektronických komunikačních zařízení ve školách. Novelu školského zákona předložili premiér Andrej Babiš a ministr školství Robert Plaga. Podle vyjádření obou politiků kabinet návrh podpořil jednomyslně.
Nová pravidla mají začít platit od 1. září 2027. Zákaz se bude vztahovat na děti v mateřských školách, žáky základních škol a studenty nižších ročníků víceletých gymnázií a konzervatoří. Omezení nebude platit pouze během vyučování a přestávek, ale také ve školních jídelnách, družinách nebo školních klubech. U starších studentů bude nadále záležet na školním řádu, zda používání mobilů omezí či zakáže.
Předloha zároveň počítá s několika výjimkami. Mobilní telefon budou moci používat žáci, kteří jej potřebují ze zdravotních důvodů nebo kvůli speciálním vzdělávacím potřebám, například při sledování zdravotního stavu či jako kompenzační pomůcku. Školy budou moci povolit využívání telefonů nebo tabletů také při výuce, na školních výletech a exkurzích. Novela navíc umožní školám upravit ve školních řádech způsob odkládání mobilních zařízení a jejich dočasné odebrání při porušení zákazu.
S návrhem však nesouhlasí dětský ombudsman Martin Beneš. Podle něj není nutné zákaz upravovat zákonem, protože většina škol už dnes pravidla pro používání mobilních telefonů stanovuje ve svých školních řádech. Domnívá se také, že celostátní omezení může negativně ovlivnit vztah dětí ke škole a omezit jejich pocit svobody. Zároveň upozornil, že moderní vzdělávání by mělo rozvíjet digitální gramotnost a učit děti bezpečně a zodpovědně využívat technologie.
Ministr školství Robert Plaga kritiku odmítl. Uvedl, že ombudsman podle něj nevychází z úplných informací, a doporučil mu navštívit školy, které už používání mobilů o přestávkách omezily. Tvrdí, že zkušenosti těchto škol ukazují lepší atmosféru i vyšší spokojenost žáků.
Předkladatelé návrhu argumentují doporučením Národního ústavu duševního zdraví. Podle nich nadměrné používání mobilních telefonů přispívá ke ztrátě pozornosti, horším studijním výsledkům, vzniku závislosti i psychickým obtížím, jako jsou úzkosti nebo deprese. Odkazují také na zkušenosti ze zahraničí, například z Francie a Nizozemska, kde podobná opatření podle nich přinesla lepší soustředění žáků, příznivější školní prostředí i nižší výskyt šikany.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Titulní obrázek je ilustrační
