Skupina vládních poslanců v čele s Radkem Vondráčkem (ANO) předložila návrh novely zákona o střetu zájmů, která by mohla výrazně změnit pravidla pro firmy vlastněné členy vlády. Podle předkladatelů má návrh odstranit příliš široká omezení a přiblížit českou legislativu standardům běžným v dalších zemích Evropské unie. Opozice však varuje, že změna by mohla otevřít cestu k čerpání veřejných peněz společnostmi spojenými s premiérem Andrejem Babišem.
Současná právní úprava známá jako lex Babiš zakazuje firmám, v nichž člen vlády vlastní alespoň čtvrtinový podíl, získávat veřejné zakázky, nenárokové dotace nebo investiční pobídky. Novela navrhuje, aby se tato omezení vztahovala pouze na ministerstvo vedené konkrétním členem vlády. V praxi by tak například firma premiéra mohla žádat o podporu od jiného resortu.
Návrh podepsali vedle Vondráčka také poslanci David Pražák (ANO), Marie Pošarová (SPD) a Filip Turek (za Motoristy). Novela zároveň upravuje definici skutečného majitele společnosti a přesouvá část pravidel týkajících se veřejných zakázek do zákona o zadávání veřejných zakázek.
Předkladatelé argumentují tím, že současný systém dopadá příliš široce, a to i na malé obce nebo jejich příspěvkové organizace. Podle nich není zřejmé, jak by člen vlády mohl ovlivňovat rozhodování ministerstva, které neřídí, nebo samosprávných celků.
Opozice však návrh ostře kritizuje. Pirátský poslanec Ivan Bartoš uvedl, že změna by umožnila společnostem spojeným s premiérem získávat veřejné zakázky a dotace i v případě, že by zůstal ve funkci předsedy vlády. Podle poslance STAN Karla Dvořáka jde o další účelovou úpravu zákona ve prospěch současného premiéra.
Novela by nově rozšířila pravidla také na společnosti vlastněné krajskými a obecními zastupiteli. Omezení by se ale týkala pouze příslušného kraje nebo obce. Součástí návrhu jsou i nová opatření proti střetu zájmů. Posuzovatelé žádostí o dotace by například museli předkládat čestná prohlášení o své nepodjatosti a záměry na přidělení podpory by musely být zveřejňovány kvůli možnosti podání námitek.
Členové vlády by zároveň měli novou povinnost oznamovat veřejné zakázky, dotace a investiční pobídky získané firmami, jejichž jsou skutečnými majiteli. Návrh však také zkracuje lhůtu pro zahájení řízení o porušení rozpočtové kázně z dosavadní delší doby na čtyři roky.
Lex Babiš vstoupil v platnost v roce 2017 a vedle veřejných zakázek a dotací upravuje také vlastnictví médií politiky. Andrej Babiš tehdy převedl společnosti ze skupiny Agrofert do svěřenských fondů. Kritici však dlouhodobě zpochybňují, zda tím byl střet zájmů skutečně odstraněn.
Podle právníka Lukáše Krause z organizace Lobbio představuje návrh výrazné omezení dosavadních pravidel. Ještě ostřeji se vyjádřila česká pobočka Transparency International. Její ředitel David Kotora uvedl, že hlavním cílem změny je přizpůsobit zákon potřebám současného premiéra a že jde o další příklad oslabování ochrany před střetem zájmů.
Dalším sporným bodem je skutečnost, že jde o poslanecký návrh. Na rozdíl od vládních předloh tak nebude procházet standardním meziresortním připomínkovým řízením, během něhož by se k němu mohly vyjádřit jednotlivé úřady, ministerstva nebo odborné instituce.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Titulní obrázek je ilustrační
