Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) připouští, že české zdravotnictví má některé oblasti, kde lze fungování systému zefektivnit. Případné změny by se podle něj ale neměly negativně dotknout pacientů. Už v příštím roce chce ministerstvo prostřednictvím úhradové vyhlášky hledat úspory kolem šesti miliard korun.
Vojtěch to řekl novinářům před jednáním vlády ve Strakově akademii. Na schůzi měl z podnětu koaličních Motoristů obhajovat návrh rozpočtu svého ministerstva na rok 2027. Právě Motoristé dlouhodobě upozorňují na potřebu systémových změn ve zdravotnictví a chtějí zároveň snížit plánovaný schodek státního rozpočtu.
Podle Vojtěcha už řada opatření směřujících k větší efektivitě vzniká. Otázkou podle něj zůstává, která z nich bude možné zavést už v příštím roce a která se projeví až později.
„Určitě existují i neefektivity v systému,“ uvedl ministr. Úspory by podle něj měly být hledány především tam, kde nebudou znamenat zhoršení dostupnosti nebo kvality zdravotní péče. Zdůraznil přitom, že samotné ministerstvo hospodaří s relativně omezenými prostředky. Podstatně větší objem peněz se pohybuje v systému veřejného zdravotního pojištění.
Rozpočet ministerstva zdravotnictví má podle současného návrhu v příštím roce činit 12,7 miliardy korun, tedy přibližně stejně jako letos. Významnější změna se týká plateb státu za jeho pojištěnce. Návrh počítá s meziročním zvýšením o 18 miliard korun. Zákon o veřejném zdravotním pojištění, který nyní projednává Poslanecká sněmovna, počítá s růstem o 21 miliard.
Celý systém veřejného zdravotního pojištění by měl v roce 2027 hospodařit s přibližně 604 miliardami korun. Z toho má stát prostřednictvím plateb za státní pojištěnce přispět částkou 175,7 miliardy korun. Vojtěch zároveň upozornil, že návrh státního rozpočtu ještě není definitivní a může se změnit.
Motoristé chtějí rozpočtový schodek snížit
Tlak na hledání úspor souvisí také s postojem Motoristů ke státnímu rozpočtu. Ten pro příští rok počítá se schodkem 389 miliard korun, což by představovalo druhý nejvyšší deficit v historii České republiky. Koaliční Motoristé usilují o jeho snížení.
Stranou navrhovaných úspor proto nezůstává ani zdravotnictví. Motoristé ve čtvrtek představili premiérovi Andreji Babišovi (ANO) soubor opatření, která by podle jejich odhadu mohla celkový deficit státního rozpočtu snížit přibližně o 20 miliard korun. Část návrhů se týká právě zdravotnické oblasti.
NKÚ upozornil na nedostatky ve vyhodnocování výzkumu
Do debaty o efektivitě zdravotnictví přispěl také Nejvyšší kontrolní úřad. Jeho kontrola ukázala, že ministerstvo zdravotnictví dlouhodobě dostatečně nevyhodnocuje dopady státem financovaného zdravotnického výzkumu.
Kontroloři prověřovali nakládání s více než devíti miliardami korun určenými na výzkum a vývoj ve zdravotnictví především v letech 2020 až 2024. Kontrola se týkala ministerstva, Agentury pro zdravotnický výzkum, Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a fakultních nemocnic v Brně a Olomouci.
NKÚ prověřil 41 výzkumných projektů. U 37 z nich zjistil, že jejich výsledky byly využity v praxi, případně posloužily jako základ pro další vědecký výzkum. Mezi podporovanými projekty byly například práce zaměřené na nové biomarkery dědičných metabolických poruch, diagnostiku nádorů plic bez nutnosti invazivního zákroku nebo na odhalování a rehabilitaci pacientů s Parkinsonovou nemocí.
Podle kontrolního úřadu přitom Agentura pro zdravotnický výzkum vybírala projekty transparentně a příjemci dotací využívali peníze v souladu s podmínkami.
Český výzkum podle mezinárodního srovnání dosahuje kvalitních výsledků. V roce 2023 tvořily publikace českých autorů v prestižních odborných časopisech více než polovinu sledovaných výstupů, konkrétně přes 52 procent.
Problémem je ale podle NKÚ především nedostatečné hodnocení toho, zda veřejná podpora skutečně přináší očekávané výsledky. Ministerstvo dlouhodobě nesledovalo, jestli jednotlivé programy naplňují stanovené cíle ani jak se výsledky výzkumu následně promítají do zdravotní péče. Kontroloři mu zároveň vytkli, že průběžně nehodnotilo hospodárnost, efektivnost a účelnost vynaložených veřejných prostředků.
Výhrady se týkaly také termínů financování. Ministerstvo opakovaně nedodrželo zákonné lhůty pro poskytování peněz, a to u nově zahajovaných i pokračujících projektů. Výše podpory navíc kolísala podle toho, kolik prostředků bylo v daném roce vyčleněno ze státního rozpočtu. Podle NKÚ to zhoršovalo stabilitu a předvídatelnost financování výzkumných institucí.
Ministerstvo navíc podle kontrolorů neodstranilo všechny nedostatky, na které upozornila už předchozí kontrola v roce 2019. Pět tehdy zjištěných problémů podle NKÚ nevyřešilo vůbec a dalších pět pouze částečně. Mezi nesplněnými opatřeními zůstalo také vytvoření metodiky, která by umožnila hodnotit přínosy a dopady již ukončených výzkumných programů.
Vedle hledání úspor tak bude jedním z témat dalšího fungování zdravotnictví také otázka, jak stát lépe vyhodnotí, zda peníze vložené do jednotlivých oblastí skutečně přinášejí očekávaný užitek.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Foto: Ministerstvo zdravotnictví
