Vrchní soud v Praze potvrdil europoslankyni Janě Nagyové z hnutí ANO tříletý podmíněný trest se zkušební dobou pěti let a peněžitý trest ve výši 500 tisíc korun. Nagyová byla odsouzena za dotační podvod a poškození finančních zájmů Evropské unie v souvislosti s projektem Čapí hnízdo. Její odvolání soud zamítl. Rozhodnutí je pravomocné, Nagyová proti němu může podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Sama obžalovaná dlouhodobě vinu odmítá a úterního veřejného zasedání se nezúčastnila.
V případu je obžalován také předseda hnutí ANO a premiér Andrej Babiš. Poslanecká sněmovna ho ale letos na začátku března nevydala k trestnímu stíhání. Řízení proti němu je proto přerušeno a soudy o jeho případ nemohou rozhodovat, dokud se na něj vztahuje poslanecká imunita. Babiš proces opakovaně označuje za politicky motivovaný.
Celá kauza znovu otevírá otázku, zda má poslanecká imunita v dnešní podobě ještě své opodstatnění. Stále častěji se ukazuje, že místo ochrany svobodné politické debaty slouží k vyvazování politiků z odpovědnosti. V demokratickém právním státě by přitom mělo platit, že zákon je stejný pro všechny – bez ohledu na funkci či poslanecký mandát.
Obhájce Nagyové Josef Bartončík během odvolacího řízení kritizoval především předchozí postup Vrchního soudu v Praze. Podle něj odvolací senát už dříve zavázal Městský soud v Praze k tomu, aby Nagyovou a Babiše uznal vinnými. Připomněl, že městský soud oba obžalované v minulosti dvakrát zprostil obžaloby. Vrchní soud však při posledním rozhodování změnil skutková zjištění a dospěl k závěru o jejich vině.
Městský soud následně na základě pokynů vyšší instance vydal odsuzující rozsudek, byť s některými výhradami. Bartončík upozornil, že o odvolání nyní rozhoduje soud, který se řídil předchozím rozhodnutím odvolací instance. Podle něj tak vzniká problematická procesní situace.
Předsedkyně odvolacího senátu Eva Brázdilová uvedla, že tento postup vychází z judikatury Ústavního soudu i z ustálené soudní praxe. Přiznala, že ani pro její senát nejde o zcela běžnou situaci. Smyslem takového postupu je podle ní zabránit opakovanému vracení případu mezi soudy, takzvanému soudnímu ping-pongu. Vrchní soud podle Brázdilové setrval na svém dřívějším stanovisku, protože od jeho posledního rozhodnutí z loňského června nenastaly okolnosti, které by měly jeho právní názor změnit.
Obhajoba požadovala také doplnění dokazování. Navrhovala například výslech Andreje Babiše jako svědka. Vrchní soud však další dokazování neprovedl.
Podle obžaloby měl Babiš na přelomu let 2007 a 2008 zajistit vyčlenění společnosti Farma Čapí hnízdo z holdingu Agrofert a následný převod akcií na své děti a tehdejší partnerku. Cílem mělo být vytvoření zdání, že firma splňuje podmínky pro získání dotace určené malým a středním podnikům. Na projekt byla následně přiznána dotace ve výši 50 milionů korun.
Nagyová, která v minulosti působila jako Babišova poradkyně, podle obžaloby žádost o dotaci připravila a podala. Státní zástupce jí vytýká, že v dokumentaci neuvedla informace o propojení Farmy Čapí hnízdo s Agrofertem.
Podle Brázdilové Nagyová vědomě postupovala tak, aby podstatné informace v žádosti zkreslila nebo zamlžila. Bez tohoto jednání by podle soudkyně projekt dotaci nezískal. Od počátku podle ní bylo zřejmé, že financování projektu bude zajišťovat Agrofert, což představovalo pro poskytovatele dotace zásadní informaci.
Vrchní soud zároveň považuje uložený trest za přiměřený. Při jeho stanovení podle Brázdilové zohlednil mimo jiné značný časový odstup od spáchání skutku a dosavadní bezúhonnost Nagyové.
Odvolací soud se přitom liší od názoru Městského soudu v otázce, proč byla Farma Čapí hnízdo z Agrofertu vyčleněna. Zatímco městský soud podle svých dřívějších závěrů nepovažoval účelové vyčlenění kvůli dotaci za dostatečně prokázané, vrchní soud dospěl k opačnému závěru. Opíral se především o soubor nepřímých důkazů, který podle Brázdilové umožňuje pouze jeden závěr.
Soudkyně poukázala například na to, že Babišovy děti ani tehdejší partnerka podle ní neměli skutečný záměr v projektu podnikat. Přeměna společnosti na akciovou společnost pak podle soudu sloužila mimo jiné k anonymizaci vlastníků akcií.
Pokyn vrchního soudu, podle kterého měl nižší soud obžalované uznat vinnými, přišel ještě předtím, než Babiš po loňských podzimních volbách znovu získal poslanecký mandát a s ním spojenou imunitu. Městský soud v posledním nepravomocném rozsudku z letošního května uvedl, že přestože se při rozhodování řídil názorem odvolacího soudu, nadále zastává stanovisko, že Nagyová neměla být s ohledem na presumpci neviny odsouzena.
REDAKCE / Zdroj: ČTK /
