Vylidňuje se v Česku venkov a malé obce?

Po roce 2013 se počet obyvatel Česka mírně zvyšoval. Nejrychlejší růst vykázaly obce s počtem obyvatel od 500 do 999, naopak ke snížení počtu obyvatel došlo v největších obcích s více jak 5 000 obyvateli.

V období od roku 2013 do roku 2018 se počet obyvatel Česka zvýšil o 0,5 %. V rámci velikostních skupin nejrychlejší růst vykázaly obce s počtem obyvatel od 500 do 999, a to 2,6 %. Druhou nejvyšší dynamiku (2,1 %) dosáhly obce s počtem obyvatel od 200 do 499 a třetí místo obsadily obce s počtem obyvatel od 1 000 do 4 999 (1,9 %). V nejmenších obcích (do 199 obyvatel) se jejich počet zvedl o 1,4 %. Jedinou velikostní kategorií obcí, která zaznamenala v daném období snížení počtu obyvatel, a to o 0,7 %, byly největší obce s počtem obyvatel nad 5 000.

Ve 34 okresech se počet obyvatel v daném období zvýšil, ve 23 okresech se prakticky nezměnil a 19 okresů zaznamenalo pokles počtu obyvatel.

Nejrychleji se počet obyvatel zvýšil v okrese Praha–východ, a to o více než desetinu. V okrese Praha–západ to bylo o téměř 9 %. V dalších okresech byl růst mírnější. Nejvyšší úbytek zaznamenal okres Jeseník (- 3,2 %) a okres Karviná (- 3,1 %). Poměrně značný odliv lidí zažil i okres Bruntál (- 2,7 %) a rovněž okres Sokolov (- 2,1 %) a Karlovy Vary (- 1,7 %).

Pro obec není důležitý pouze počet jejích obyvatel, ale také věkové složení.

A to pro nejmenší obce již nevypadá dobře. Malé obce mají v rámci velikostních skupin nejvyšší podíl seniorů (20,8 %) a nejnižší podíl dětí 15,1 %) na počtu obyvatel, které v nich žijí. Jen o málo lépe je na tom skupina největších obcí s podílem seniorů ve výši 20,1 % a dětí 15,7 %.

Podívejme se na věkovou strukturu obyvatel podle okresů. Nejvyšší podíl dětí na počtu obyvatel má okres Praha–východ a Praha–západ, a to 21 %. Tyto dva okresy mají i nejnižší podíl seniorů na obyvatelstvu, a to opět shodně 15 %. Nejvyšší podíl seniorů na počtu obyvatel má okres Písek a Hradec Králové (22 %). Nejnižší podíl dětí vykázaly okresy Jeseník, Hodonín, Karviná, Karlovy Vary a Pelhřimov (shodně po 14 %).

Rozložení věkových vrstev odpovídá rovněž index stáří. Ten odráží poměr počtu seniorů (65+) k počtu dětí (0 – 14 let). U nejmenších obcí dosahuje index stáří hodnotu 137,3. To znamená, že na 100 dětí připadá 137 seniorů. U největších obcí připadá na 100 dětí téměř 128 seniorů. Nejnižší počet seniorů na 100 dětí vykazují obce s počtem obyvatel od 1 000 do 4 999, a to 108. Tato skupina obcí má nejvyšší podíl dětí a zároveň i nejnižší podíl seniorů na celkovém počtu jejich obyvatel.

Okresy Praha–východ a Praha–západ mají i nejnižší hodnotu indexu stáří. Na 100 dětí v nich připadá 70, resp. 74 seniorů. To jsou jediné okresy, ve kterých je počet dětí vyšší než počet seniorů. V okrese Brno–venkov převažuje počet seniorů nad počtem dětí jen nepatrně. Na opačném konci nalezneme okresy Jeseník a Pelhřimov, ve kterých představují děti věkovou skupinu se zdaleka menšinovým zastoupením. Na 100 dětí tu připadá 151, resp. 148 seniorů.

Populačním vývojem českých okresů v delším časovém úseku se zabývá i publikace Demografická ročenka okresů – 2009 až 2018, kterou naleznete na webu ČSÚ.

Zdroj: Český statistický úřad, STATISTIKA & MY


0 0 hodnocení
Hodnocení článku
Mohlo by Vás zajímat
Nejnovější články
 Upozornění
Upozornit na
guest
0 Komentářů
Vložená zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře