Zjistit, jak velké horko aktuálně zatěžuje obyvatele konkrétních českých měst, mohou nově návštěvníci webu Vlny veder. Platforma, kterou vytvořili odborníci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe, po roce fungování prošla modernizací a nabídla uživatelům několik nových funkcí.
Web nyní umožňuje sledovat tepelný stres nejen v rámci celého Česka, ale také v jednotlivých okresních městech. Aktuálně je podle platformy tepelná zátěž na území republiky mírná. Ještě v pondělí však byla situace výrazně horší, zejména na Moravě a v oblasti Polabí, kde byl zaznamenán silný tepelný stres.
Návštěvníci stránek mohou sledovat také dlouhodobý vývoj horkých období. Data od roku 2000 ukazují, jak se v Česku v průběhu času mění četnost, délka a intenzita vln veder.
„Ve 21. století jsou tyto vlny stále častější, delší a intenzivnější a v nadcházejících desetiletích se očekává pokračování tohoto trendu,“ uvedl klimatolog a jeden z autorů projektu Pavel Zahradníček.
Dlouhotrvající vysoké teploty představují riziko pro lidské zdraví a mohou zvyšovat tlak na zdravotnický systém. Horko zároveň ovlivňuje množství vody v krajině, stav vegetace a zemědělskou produkci a přispívá k vyššímu nebezpečí vzniku požárů. Dopady se mohou projevit také v energetice.
Výraznější problém představují vysoké teploty ve městech, kde vzniká takzvaný efekt městského tepelného ostrova. Zástavba a další povrchy během dne akumulují teplo a následně ho uvolňují, takže se městské prostředí ochlazuje pomaleji než okolní krajina. Zvlášť významné jsou tropické noci, kdy teplota neklesne pod 20 stupňů Celsia. Organismus se během nich hůře ochlazuje a regeneruje, což může mít negativní dopad především na zranitelné skupiny obyvatel.
Projekt Vlny veder se zaměřuje na sledování aktuální situace, předpověď i dlouhodobé trendy spojené s vysokými teplotami v Česku. Nabízí podrobnější informace než evropská platforma Clim4Cast, která monitoruje riziko vln veder v širším prostoru střední Evropy.
Součástí aktualizovaného webu jsou denně obnovované údaje o tepelné zátěži lidského organismu. Ty vycházejí ze dvou bioklimatologických indexů a zahrnují jak vývoj v uplynulých dnech, tak předpověď na dalších devět dní. Uživatelé zároveň najdou doporučení, jak se během horkého počasí chránit.
Novinkou jsou podrobnější informace pro jednotlivá okresní města. Uživatelé tak mohou sledovat aktuální tepelnou zátěž, její vývoj i očekávanou situaci v dalších dnech přímo v konkrétní lokalitě. Na úrovni krajů pak platforma uvádí také údaje o velikosti zasaženého území a počtu obyvatel, kteří mohou být vysokými teplotami ohroženi.
Autoři projektu očekávají, že web nebude sloužit pouze veřejnosti. Aktuální data mohou být užitečná také pro zdravotníky, záchranáře a hasiče, kterým mohou pomoci při přípravě na období výrazných veder. Zároveň mají lidem umožnit lépe se na horké počasí připravit a včas přijmout opatření ke snížení zdravotních rizik.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Titulní obrázek je ilustrační
