Zájem českých měst o trolejbusovou dopravu v posledních letech sílí. K jejímu rozvoji přispívají především takzvané parciální trolejbusy, které dokážou část trasy zvládnout bez trolejového vedení. Ministerstvo dopravy, Sdružení dopravních podniků ČR i tuzemští výrobci se shodují, že právě tato technologie otevírá trolejbusům další možnosti využití.
Česko patří podle ministerstva dopravy k evropským zemím s dlouhou a rozvinutou trolejbusovou tradicí. První trolejbusy vyjely v Praze před 90 lety, jejich provoz ale metropole v roce 1972 ukončila. K plnohodnotnému provozu trolejbusových linek se Praha vrátila před dvěma lety. V současnosti tak trolejbusy v Česku využívá 14 měst a aglomerací.
Podle údajů Sdružení dopravních podniků ČR fungovalo v roce 2025 v tuzemsku 115 trolejbusových linek. Dopravní podniky pro ně měly k dispozici celkem 766 vozidel. Před deseti lety bylo linek více, konkrétně 119, počet trolejbusů však dosahoval pouze 700.
Za rostoucím zájmem měst stojí podle ministerstva především snaha omezovat emise a hluk a současně využívat efektivní formy veřejné dopravy. Oživení oboru dokládají také nové investice. Podle mluvčí SDP Lindy Hailichové se města nesoustředí pouze na modernizaci stávajících sítí, ale snaží se trolejbusové tratě rozšiřovat i do míst, kde dosud jezdily především dieselové autobusy. Podobný trend podle ní pokračuje také na Slovensku, v Polsku nebo Litvě.
Výrazně se za posledních několik let rozšířila také samotná infrastruktura. Zatímco v roce 2020 měřila trolejbusová síť v Česku 421,6 kilometru, o tři roky později přibylo dalších 41,5 kilometru. Na konci roku 2025 už celková délka dosahovala 505,9 kilometru. Za pět let tak infrastruktura narostla o více než 84 kilometrů.
Investice probíhají v řadě českých měst. V Jihlavě byly v roce 2023 otevřeny nové tratě směrem na sever a pokračuje také budování jihozápadní trolejbusové tangenty. Brno, které má největší trolejbusovou síť v zemi, letos zavedlo novou linku spojující centrum s Letištěm Tuřany. Další dopravní podniky například v Hradci Králové, Plzni, Ostravě nebo Zlíně modernizují vozidla, měnírny a další technické zázemí.
Stále důležitější roli přitom hrají parciální trolejbusy. Ty mají trakční baterie, takže nemusí být po celou dobu jízdy připojené k trolejovému vedení. Baterii dobíjejí během jízdy pod trolejemi a následně mohou pokračovat po úsecích bez drátů. Výhodou je větší flexibilita při výlukách nebo objížďkách a také možnost prodlužovat linky do částí měst, kam trolejové vedení zatím nevede.
Podle Jana Švehly ze společnosti Škoda Group se parciální trolejbusy postupně stávají standardem. Jejich dojezd mimo trolejové vedení může dosahovat až 25 kilometrů. Ještě před několika lety se přitom diskutovalo o tom, zda trolejbusy postupně nenahradí bateriové elektrobusy. Současný vývoj podle něj ukazuje spíše opačný směr: města, která už mají trolejbusovou infrastrukturu, ji chtějí dále využívat a zároveň rozšiřovat provoz pomocí bateriových vozidel.
Škoda Group za posledních pět let vyrobila přibližně 800 trolejbusů. Letos očekává výrobu kolem 180 vozidel. Zakázky má mimo jiné pro Jihlavu, Hradec Králové a Ostravu, část produkce směřuje také do zahraničí, například do Tallinnu, Esslingenu nebo Sofie.
Rostoucí poptávku eviduje rovněž společnost SOR Libchavy. Zatímco v minulých letech byl zájem o trolejbusy podle firmy stabilní, loni a částečně také letos výrazně vzrostl. Jednatel společnosti Vítězslav Tymr uvedl, že zákazníci nejčastěji poptávají právě trolejbusy vybavené baterií. Města podle něj hledají především způsob, jak co nejlépe využít již vybudované tratě v kombinaci s vozidly, která zvládnou část cesty bez trolejí. SOR letos plánuje vyrobit zhruba 200 trolejbusů, přičemž přibližně polovina zamíří do Česka.
Růst obliby trolejbusů je patrný také na počtu přepravených cestujících. V posledních letech přepravují zhruba desetinu všech pasažérů městské hromadné dopravy v Česku. Před deseti lety jejich podíl činil přibližně osm procent. V roce 2025 trolejbusy přepravily 207,2 milionu cestujících, zatímco v roce 2016 to bylo 186,1 milionu.
K rozšiřování trolejbusové dopravy přispívají také veřejné dotace. Z Národního plánu obnovy ministerstvo dopravy podpořilo například výstavbu trolejbusové infrastruktury v Praze částkou 1,2 miliardy korun. Dalších 510 milionů korun směřovalo na pořízení 20 trolejbusů pro letištní linku. Z programu Doprava 2021–2027 bylo schváleno 13 projektů zaměřených na trolejbusovou infrastrukturu, u nichž příspěvek z evropských fondů dosahuje přibližně 600 milionů korun.
Trolejbusová doprava tak v českých městech postupně získává novou podobu. Zatímco dříve byla její hlavní nevýhodou závislost na souvislé síti trolejového vedení, bateriové technologie umožňují vozidlům tuto hranici překonat. Právě kombinace elektrického provozu, existující infrastruktury a možnosti jezdit i mimo troleje tak může být jedním z důvodů, proč se trolejbusy v Česku po letech znovu rozšiřují.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Titulní foto je ilustrační, zdroj: Flickr
