Zaměstnanci České televize (ČT) se připravují na výstražnou stávku, která by měla proběhnout 22. června. Důvodem je nesouhlas s plánovanou změnou systému financování veřejnoprávních médií. Do protestní akce se budou moci zapojit všichni pracovníci televize a vedení instituce jim v tom podle dostupných informací nebude bránit.
Náměstek generálního ředitele České televize Milan Fridrich podle serveru Deník N informoval zaměstnance e-mailem, že případná účast na stávce je jejich svobodným rozhodnutím. Zájemci se pouze musí předem přihlásit stávkovému výboru
O podobě a organizaci protestu zatím odbory nechtějí zveřejňovat bližší informace. Předseda odborového svazu OS Media Jan Křemen uvedl pouze to, že jednání mezi zástupci zaměstnanců a dalšími aktéry stále pokračují. Další schůzky jsou naplánovány na úterý, kdy se zároveň sejde vládní pracovní skupina zabývající se budoucím financováním veřejnoprávních médií.
Napětí kolem plánovaných změn se projevilo už minulý týden. Stovky pracovníků České televize přišly v černém oblečení před budovu na Kavčích horách, aby vyjádřily nesouhlas s kroky vládní koalice. K protestu se připojili také někteří moderátoři a redaktoři během vysílání. Zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu již dříve vyhlásili časově neomezenou stávkovou pohotovost.
Vládní koalice mezitím ustoupila od původního návrhu zákona o veřejnoprávních médiích, který vyvolal rozsáhlou odbornou debatu a stovky připomínek. Ministr kultury Oto Klempíř nyní připravuje nový návrh, jehož cílem je převést financování České televize a Českého rozhlasu z koncesionářských poplatků přímo na státní rozpočet. Samotné zákony upravující fungování obou institucí by přitom měly zůstat beze změn.
O připravovaném návrhu mají jednat ředitelé České televize a Českého rozhlasu s premiérem Andrejem Babišem. Vláda by se materiálem měla zabývat v polovině června.
Vedení obou veřejnoprávních médií se proti změně financování dlouhodobě staví a varují před ohrožením nezávislosti médií. Obavy mají zejména z možného omezení finančních prostředků a z dopadů na nezávislost institucí. Kritický postoj zastávají i odbory, které na začátku června vyzvaly premiéra otevřeným dopisem k zastavení připravovaných změn.
Premiér Babiš v reakci uvedl, že změna financování je součástí programových závazků vlády. Současně odmítl argumenty, podle nichž by financování ze státního rozpočtu mohlo ohrozit nezávislost veřejnoprávních médií. Připomněl, že obdobný model funguje i v některých dalších evropských zemích.
Vedle vládního návrhu vznikla také poslanecká iniciativa vedená místopředsedou Poslanecké sněmovny Patrikem Nacherem. Ta počítá s osvobozením některých skupin obyvatel a menších firem od povinnosti platit mediální poplatky. Podle předkladatelů by mohla začít platit ještě během letošního roku.
Česká televize letos očekává příjmy z koncesionářských poplatků ve výši 6,73 miliardy korun, další přibližně miliardu získává z doplňkové činnosti. Český rozhlas plánuje pro letošní rok výnosy ve výši 2,74 miliardy korun, přičemž hlavním zdrojem jsou rovněž poplatky.
Původní návrh ministerstva kultury počítal s tím, že veřejnoprávní média budou dostávat ze státního rozpočtu částky odpovídající úrovni roku 2024, tedy ještě před zvýšením koncesionářských poplatků. V případě České televize by to znamenalo pokles příjmů zhruba o jednu miliardu korun ročně, u Českého rozhlasu asi o 400 milionů korun. Jaká bude konečná podoba financování a jak vysoké prostředky média získají, zatím ministerstvo nezveřejnilo.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Titulní obrázek je ilustrační
