Česko se o víkendu vrátí k zimnímu času. V noci ze soboty na neděli si lidé ve tři hodiny ráno posunou hodinky zpět na druhou hodinu. Noc tak bude o šedesát minut delší. Změna ovlivní také některé vlakové a autobusové spoje. Odborníci zároveň upozorňují na zvýšené riziko dopravních nehod kvůli horší viditelnosti.
V noci na neděli skončí platnost letního času a začne opět platit středoevropský čas (SEČ), který se běžně označuje jako zimní. Změnu by měli vzít v úvahu zejména lidé cestující v noci dálkovými vlaky a autobusy. Některé spoje totiž během přechodu na nový čas zůstanou hodinu stát, aby mohly pokračovat podle platného jízdního řádu.
Změna se dotkne také železniční dopravy. České dráhy počítají s úpravou provozu u deseti nočních vlaků. Patří mezi ně například spoje na trasách mezi Mnichovem a Varšavou nebo mezi Prahou a polskou Gdyní. Pokud by vlaky během změny času nevyčkaly, pokračovaly by podle nového času o hodinu dříve. Ranní spoje už vyjedou podle středoevropského času.
Úpravy čekají rovněž cestující společnosti RegioJet. Změna se dotkne čtyř nočních vlakových a šesti autobusových spojů. Cestující by si proto měli před cestou ověřit aktuální jízdní řády.
Řidiči by měli být opatrnější
Přechod na zimní čas s sebou přináší také rizika v silniční dopravě. Dopravní experti upozorňují především na dřívější stmívání a zhoršené světelné podmínky. Řidiči se tak častěji budou pohybovat po silnicích za šera nebo za tmy, což může zvýšit pravděpodobnost dopravních nehod. Důležitá je proto zvýšená pozornost za volantem i ohleduplnost vůči chodcům a cyklistům.
Středoevropský čas zůstane v platnosti až do poslední březnové neděle příštího roku, kdy se hodiny opět posunou dopředu a začne letní čas.
O střídání času se stále diskutuje
Termíny změn času na následujících pět let schválila vláda Andreje Babiše (ANO) na začátku září. Dosavadní systém tak pokračuje beze změny: letní čas začíná poslední březnovou neděli a končí poslední říjnovou neděli.
Evropská unie se již v roce 2019 rozhodla usilovat o ukončení pravidelného střídání času. Členské státy se však nedokázaly shodnout na tom, který čas by měl být používán celoročně. Česko proto nadále postupuje podle společných evropských pravidel. Podle odborníků by byl z hlediska přirozeného biologického rytmu člověka vhodnější standardní středoevropský čas, který platí během zimních měsíců. Ani mezi veřejností však na otázku zrušení střídání času nepanuje jednoznačný názor.
Letní čas má více než stoletou historii
Původním důvodem zavedení letního času byla snaha ušetřit energii. V současnosti jsou však očekávané úspory podle dostupných hodnocení zanedbatelné.
Na území dnešního Česka se letní čas používal poprvé v letech 1915 a 1916. Znovu byl zaveden v roce 1940 během druhé světové války a s přestávkami se používal do roku 1949. K pravidelnému střídání času se Československo vrátilo na konci 70. let minulého století v souvislosti s tehdejší energetickou krizí.
Do poloviny 90. let trval letní čas v Česku přibližně šest měsíců. Od roku 1996 se země přizpůsobila evropskému systému, podle kterého letní čas trvá zhruba sedm měsíců v roce.
Elektronika se většinou přenastaví sama
Většina moderních zařízení, například mobilní telefony a počítače, upraví čas automaticky. U některých klasických náramkových a nástěnných hodin však bude nutné provést změnu ručně.
Na změnu se připravují také správci věžních hodin. Zatímco někde je stále potřeba nastavit mechanismus manuálně, jinde už fungují automatické systémy, které se s časovým posunem vypořádají samy.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Titulní obrázek je ilustrační, zdroj: pixabay



