Loni zemřelo na českých silnicích nejméně lidí od roku 1961, kdy policie začala vést souhrnné statistiky. Mrtvých bylo 454, tedy o 16 méně než předloni
Dopravních nehod policisté zaznamenali 98.460, což je o 872 méně než v předloňském roce. Vzrostl ale počet zraněných a také výše celkové hmotné škody, která přesáhla 7,5 miliardy korun. Na tiskové konferenci to dnes uvedli náměstek policejního prezidenta Tomáš Lerch a ředitel dopravní policie Jiří Zlý.
“Každých pět minut se v loňském roce stala dopravní nehoda, kterou šetřila Policie České republiky. Každých 21 minut došlo ke zranění, každých 19 hodin došlo k usmrcení osoby. Každý den v průměru vznikla hmotná škoda téměř 21 milionů korun,” shrnul Zlý. Pokles nehod a usmrcených oproti předchozím sledovaným letům podle něj nastal “na základě celospolečensky nastavených úkolů, priorit a norem”.
“Pokles smrtelných následků dopravních nehod lze hodnotit pozitivně. Přesto na našich silnicích zahynulo 454 osob a řekl bych, že ve většině případů zcela zbytečně,” zhodnotil Zlý. “Negativním trendem ve vývoji nehodovosti je určitě zvyšování podílu alkoholu, a to zejména alkoholu nad 1,5 promile,” zdůraznil. Pod vlivem alkoholu se stalo 4754 nehod, meziročně o 302 více. Zemřelo při nich 46 lidí, tedy o pět více než předloni.
Z celkově usmrcených 454 lidí bylo 300 řidičů, 80 spolujezdců a 74 chodců. U chodců je to meziročně o 16 méně. Poklesl i počet mrtvých z řad motocyklistů. Nejčastěji lidé umírali v osobních vozech. Řidiči osobních aut také zavinili nejvíce nehod. Druhým nejčastějším “viníkem” srážek je lesní zvěř či domácí zvíře – způsobí zhruba 15 procent nehod. Chodci jich zapříčinili 947, což je o 182 více než předloni.
Mezi chodci zahynuly tři děti do deseti let, což je o dvě více než v předminulém roce. Dalších sedm dětí zemřelo jako spolujezdci.
Těžce zraněných účastníků dopravních nehod bylo 1734, meziročně o 110 více. Lehce zraněných eviduje policie 22.452, o 1871 více než předloni. Hmotná škoda vzrostla o více než 12 procent, tedy zhruba o 0,8 miliardy korun.
Dlouhodobou nejčastější příčinou tragických nehod je nepřiměřená rychlost. Mezi další časté a závažné problémy Lerch zařadil nevěnování se řízení, které může vést například k přejetí do protisměru. “Tento nešvar na našich silnicích bohužel stále pokračuje. Spousta řidičů usedá za volant s tím, že si vyřídí pracovní či rodinné věci a podobně, nebo usedají za volant pod vlivem únavy,” podotkl. Za další přetrvávající nešvar za volantem pak označil držení telefonu a manipulování s ním.
Nejtragičtějším měsícem byly červen a říjen shodně s 48 usmrcenými. Nejméně se na silnicích umíralo loni v únoru, kdy zahynulo 25 lidí. Nejvíce nehod se stávalo v pátek, nejtragičtějším dnem co do počtu obětí bylo pondělí těsně následované úterkem. Nejvíce lidí – po šesti – zemřelo na silnicích v pátek 14. ledna a v neděli 16. října.
Doposud nejtragičtějším rokem na českých silnicích byl rok 1969 se 1758 usmrcenými. Od vzniku České republiky zemřelo nejvíce lidí při dopravních nehodách v roce 1994, kdy bylo obětí 1473. Pod tisícovkou se jejich počet drží od roku 2008. Statistiky za rok 2021 a 2020 pak výrazně ovlivnila epidemie nemoci covid-19, která po vyhlášení nouzového stavu a omezování možnosti cestovat zapříčinila i snížení intenzity dopravy.
Zdroj: ČTK