Anticeny Velkého bratra upozornily na zásahy do soukromí. „Ocenění“ získala ministerstva i velké firmy.
Letošní ročník anticen Velkého bratra, které každoročně upozorňují na největší zásahy do soukromí, přinesl kritiku směrem ke státním institucím i technologickým firmám. Mezi „vítězi“ se objevila ministerstva vnitra a průmyslu, společnost Meta, automobilka Volkswagen i dánský ministr spravedlnosti za kontroverzní výrok o šifrované komunikaci. Naopak pozitivní ocenění získali studenti Masarykovy univerzity.
Nejvýraznější kritika v kategorii úředního slídila směřovala na ministerstvo vnitra a ministerstvo průmyslu a obchodu. Důvodem byl návrh novely vyhlášky, která měla rozšířit okruh plošně shromažďovaných dat o internetové komunikaci. Nově by se podle kritiků fakticky evidovaly i navštěvované webové stránky, což by znamenalo zásah do dosavadního principu, že sledována jsou pouze metadata, nikoliv obsah komunikace.
Podle organizace Iuridicum Remedium (IuRe) je situace o to závažnější, že podobné praktiky byly v minulosti opakovaně označeny za nezákonné jak Soudním dvorem Evropské unie, tak i českými soudy. Přesto se podle ní příslušná ministerstva snažila pravidla dále rozšířit. Návrh nakonec nevstoupil v platnost poté, co na něj upozornila média a setkal se s kritikou veřejnosti i operátorů. Ministerstvo vnitra se k celé věci odmítlo vyjádřit.
Dlouhodobou kritiku si vysloužila také společnost Meta, kterou organizátoři označili za „dlouhodobého slídila“. Důvodem je podle nich především způsob, jakým firma nakládá s daty uživatelů. V minulém roce šlo zejména o využívání nástroje Meta Pixel, který propojuje informace z různých aplikací a webů. Tento nástroj je přitom rozšířený na velkém množství internetových stránek a sbírá data o chování uživatelů pro reklamní účely.
V kategorii firemního slídila získala anticenu automobilka Volkswagen. Důvodem byl rozsáhlý únik citlivých dat o uživatelích elektromobilů značek koncernu. Zveřejněné informace zahrnovaly například detailní údaje o pohybu vozidel, které mohly odhalit, kde lidé bydlí, pracují nebo tráví volný čas. Případ podle organizátorů poukázal na rizika spojená s moderními technologiemi v automobilech.
Kritiku vyvolal také výrok dánského ministra spravedlnosti Petera Hummelgaarda, který zpochybnil, že používání šifrovaných komunikačních aplikací patří mezi základní občanská práva. Organizace IuRe upozornila, že politik podporuje návrh evropského nařízení známého jako Chat Control 2.0, jehož cílem je boj proti sexuálnímu zneužívání dětí, ale který zároveň počítá s plošným monitorováním elektronické komunikace.
Vedle kritiky udělili organizátoři také pozitivní cenu. Tu získali studenti Masarykovy univerzity, kteří se postavili proti plánům na úplnou digitalizaci studentských průkazů ISIC. Provozovatel systému chtěl zrušit možnost prodlužování karet pomocí validačních nálepek a přesunout vše do mobilní aplikace. Studenti však upozorňovali na možné dopady na soukromí i na to, že by byli nuceni používat chytré telefony. Jejich iniciativa nakonec získala podporu vedení univerzity.
Cílem soutěže je dlouhodobě upozorňovat na narušování soukromí, otevírat veřejnou debatu a motivovat společnost k větší ostražitosti. Nominace může podat kdokoliv, o vítězích pak rozhoduje odborná porota složená z právníků, IT specialistů, novinářů a zástupců lidskoprávních organizací.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Titulní obrázek je ilustrační
