Předvolební sliby Andreje Babiše o levnějších hypotékách se zatím v realitu nepromítají. Průměrná nabídková sazba hypotečních úvěrů v Česku na začátku září znovu vzrostla, a dostala se tak na nejvyšší úroveň za poslední dva roky. Vyplývá to z aktuálních údajů Hypoindexu.
Průměrná sazba se v září zvýšila meziměsíčně o 0,09 procentního bodu na 5,51 procenta. Jde už o šestý měsíc v řadě, kdy hypotéky zdražují. Naposledy byly průměrné nabídkové sazby na podobné úrovni v létě roku 2024.
Hypoindex sleduje nabídky bank na začátku každého měsíce a vychází z úrokových sazeb u hypoték, při nichž klient financuje nejvýše 80 procent hodnoty nemovitosti.
Výrazné zlevnění zatím není na obzoru
Ještě na jaře přitom situace vypadala výrazně příznivěji. V březnu klesla průměrná sazba na 4,89 procenta, což bylo nejméně od dubna 2022. Od té doby ale trend obrátil a hypotéky postupně zdražují.
Podle analytika Swiss Life Select Jiřího Sýkory zatím nic nenasvědčuje tomu, že by měl přijít výraznější pokles sazeb. Bankám podle něj komplikují situaci zejména dražší zdroje dlouhodobého financování, geopolitická nejistota a obavy z opětovného růstu inflace.
Podzim by sice mohl přinést větší konkurenční boj mezi bankami a s ním spojené individuální slevy, plošný návrat hypotečních sazeb pod hranici pěti procent ale analytik neočekává.
Vyšší sazby znamenají tisíce korun navíc
Růst úroků se postupně promítá také do domácích rozpočtů. U modelové hypotéky ve výši 3,5 milionu korun se splatností 25 let vychází při současné průměrné sazbě 5,51 procenta měsíční splátka přibližně na 21 520 korun.
Ve srovnání s březnem, kdy byly sazby výrazně nižší, je to zhruba o 1280 korun více každý měsíc. Za rok tak rozdíl představuje více než 15 tisíc korun.
Banky na podzim mohou začít více soutěžit
Naději na určité zlepšení může přinést podzim. Po letních měsících banky obvykle zvyšují obchodní aktivitu a snaží se získat nové klienty. Větší konkurence může vést k akčním nabídkám nebo individuálním slevám na úrokových sazbách.
Ani tento vývoj ale nemusí znamenat plošné zlevnění hypoték. Podle Sýkory je současná situace odlišná od období, kdy tržní sazby klesaly a banky mohly levnější financování postupně promítat do svých hypotečních nabídek.
Během léta naopak některé banky sazby zvyšovaly. Jen v srpnu se u vybraných fixací úroky u některých institucí zvýšily o 0,2 až 0,4 procentního bodu, zatímco jiné banky své sazby neměnily.
Rozhodne inflace i vývoj veřejných financí
Důležitým faktorem zůstává geopolitická situace a riziko návratu vyšší inflace. Pokud by inflace znovu zesílila, prostor pro výraznější pokles úrokových sazeb by se podle odborníků zmenšil.
Vedoucí produktového oddělení Swiss Life Select Tom Kadeřábek upozorňuje také na plánovaný vysoký schodek státního rozpočtu. Vyšší potřeba financování ze strany státu znamená větší objem vydávaných dluhopisů a podle něj může vytvářet tlak na tržní úrokové sazby.
To může být problém i pro hypoteční trh. Vyšší náklady na financování totiž bankám ztěžují cestu k levnějším hypotékám.
V horizontu příštích šesti měsíců proto Kadeřábek očekává spíše stagnaci hypotečních sazeb, případně jejich mírný růst. Banky sice mohou část vyšších nákladů dočasně pokrývat ze svých marží, podle něj však mají takové možnosti své limity.
V delším období bude záležet především na tom, jak se bude vyvíjet inflace a geopolitická situace. Pokud se podmínky uklidní, může se podle odborníka postupně otevřít prostor pro opětovné zlevňování hypoték.
Předvolební sliby politiků tak zatím na vývoj hypotečních sazeb vliv nemají. Tržní úroky se totiž řídí především situací na finančních trzích, náklady bank a očekáváním dalšího ekonomického vývoje.
REDAKCE / Zdroj: ČTK /
