V Česku nadále existuje riziko, že Rusko využije takzvané „agenty na jedno použití“ k provádění sabotážních útoků. Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) mohou být terčem především firmy a další subjekty, které se podílejí na výrobě nebo distribuci pomoci pro Ukrajinu. Kontrarozvědka na riziko upozornila ve své výroční zprávě za rok 2025.
Přestože bezpečnostní složky v uplynulém roce prověřovaly několik incidentů kvůli možnému napojení na ruské sabotážní aktivity, žádný z nich se zatím nepodařilo s jistotou spojit s operací řízenou z Ruska. BIS zároveň upozorňuje, že rozsah těchto aktivit se mění podle vývoje války na Ukrajině i mezinárodní situace.
Počet ruských sabotážních operací podle BIS v první polovině roku 2025 klesal. Ve druhé části roku se však jejich počet opět začal zvyšovat. Cílem těchto akcí není pouze způsobit konkrétní škody, ale také vyvolávat mezi obyvateli evropských zemí nejistotu a obavy. Rusko se podle BIS snaží zároveň podporovat narativ, že pomoc Ukrajině představuje pro Evropu příliš velkou ekonomickou i bezpečnostní zátěž.
Útočníci často jednají za peníze
Označení „agenti na jedno použití“ souvisí podle BIS s tím, že ruští zadavatelé se od těchto lidí v případě jejich dopadení distancují a nepřebírají za ně odpovědnost. Často jde o nezkušené osoby, někdy s nízkým společenským postavením nebo kriminální minulostí. Hlavním důvodem jejich zapojení bývá podle tajné služby příslib finanční odměny.
Koordinátoři přitom nemusí předem určovat přesný cíl útoku. Od potenciálního pachatele nejprve zjišťují, k jakým místům či objektům má přístup a co je schopen provést. Teprve na základě těchto možností mu mohou zadat konkrétní úkol.
Takový způsob organizace podle BIS komplikuje odhalování připravovaných útoků. Riziko pro konkrétní objekt totiž nemusí vycházet z rozsáhlého předem připraveného plánu ruských státních orgánů, ale z toho, jaké příležitosti se jednotlivým agentům naskytnou.
Za hlavního aktéra ruských sabotážních operací označuje BIS vojenskou zpravodajskou službu GRU.
Nabídky se šíří na Telegramu
Nábor lidí ochotných podílet se na sabotáži probíhá podle BIS mimo jiné prostřednictvím platformy Telegram. Nabídky finanční odměny se objevují zejména ve skupinách zaměřených na rusky a ukrajinsky hovořící uživatele.
Poptávka po podobných službách je podle české kontrarozvědky velmi vysoká. Ročně se objevují statisíce příspěvků, většina z nich se však týká cílů na Ukrajině nebo v jiných zemích Evropské unie. Česká republika podle BIS představuje jen menší část těchto případů.
Zadavatelé navíc často požadují fotografické nebo videozáznamy z přípravy, samotného útoku i jeho následků. Materiály mohou následně sloužit k propagandistickému působení a k vytváření dojmu, že evropské země čelí rozsáhlé vlně násilí a sabotáží.
Česko omezuje pohyb ruských diplomatů
Ruské zpravodajské služby podle BIS nadále využívají diplomatické krytí pro působení svých pracovníků v zahraničí. Výjimkou není ani Praha. Za významné opatření proto BIS považuje omezení pohybu ruských diplomatů v rámci schengenského prostoru.
České úřady vyžadují, aby ruští pracovníci akreditovaní v jiné zemi Evropské unie před cestou do Česka oznámili svůj záměr. Opatření má českým bezpečnostním složkám umožnit lépe sledovat pohyb ruského diplomatického a služebního personálu a současně ztížit jeho případné využití při zpravodajských operacích.
Od roku 2022 je podle BIS pro ruské aktéry obtížnější působit přímo na českém území. Kontakty s některými českými politiky, aktivisty nebo lidmi z mediálního prostředí se proto podle služby přesouvají především do Ruska a do třetích zemí.
Podezření u incidentů se nepotvrdilo
Jedním z nejznámějších případů, který české úřady v minulosti řešily, je žhářský útok v garážích pražského dopravního podniku z roku 2024. Kolumbijského pachatele soud loni odsoudil k osmi letům vězení za teroristický útok a přípravu dalšího.
BIS však zdůrazňuje, že u incidentů z roku 2025, které prověřovala kvůli možnému ruskému zapojení, se dosud nepodařilo spolehlivě potvrdit, že skutečně šlo o sabotáž koordinovanou z Ruska nebo o její přípravu.
Kontrarozvědka zároveň uvádí, že Rusko pokračuje také ve snaze obcházet sankce. Požadované zboží se podle ní snaží získávat z Česka zejména prostřednictvím reexportů přes třetí země.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
