Ceny pohonných hmot v Česku v posledních dnech výrazně rostou a nafta se po zhruba třech a půl letech znovu dostala nad hranici 41 korun za litr. Současná vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) zatím nepřichází s žádnými opatřeními, která by zdražování paliv řešila. V minulosti přitom Babiš kritizoval kabinet Petra Fialy (ODS), že během ropné krize po začátku války na Ukrajině nepřistoupil k zastropování cen pohonných hmot.
Podle údajů společnosti CCS, která ceny paliv dlouhodobě sleduje, stál ve čtvrtek litr nafty u českých čerpacích stanic v průměru 41,28 koruny. Oproti předchozímu dni tak zdražil o 39 haléřů. Tempo růstu cen se sice mírně zpomalilo, zdražování však pokračuje už od února, kdy na světových trzích začala růst cena ropy v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě.
Zvyšuje se také cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95. Ten během jednoho dne podražil o 15 haléřů a aktuálně se prodává průměrně za 37,33 koruny za litr. Podobně vysokou cenu měli řidiči naposledy v srpnu loňského roku.
Analytici očekávají, že v nejbližších dnech by se situace na trhu mohla částečně uklidnit poté, co Spojené státy dočasně uvolnily některé sankce na ruskou ropu. Washington povolil státům po dobu třiceti dnů nakupovat ruskou ropu, která už je naložená na tankerech na moři. Podle analytika společnosti XTB Jiřího Tylečka jde spíše o signál, který má uklidnit trh, než o zásadní změnu.
Tyleček upozornil, že opatření se týká pouze ropy, která je již vytěžená a uskladněná v tankerech, nikoliv budoucí těžby. Na trh se tak dostanou barely, které by jinak zůstaly mimo něj. Výsledkem by mělo být spíše zmírnění paniky a tlaku na další růst cen než výrazné zlevnění.
Pro Česko a další státy Evropské unie bude navíc přímý dopad omezený, protože EU své sankce vůči ruské ropě nadále udržuje. Případný pozitivní efekt se tak může projevit pouze nepřímo prostřednictvím globálního trhu.
Podle hlavního ekonoma společnosti Argos Capital Kryštofa Míška sice větší dostupnost ruské ropy může krátkodobě zmírnit tlak na ceny, bez stabilizace situace v klíčových přepravních trasách však výraznější pokles nelze očekávat. Spíše se dá předpokládat pokračující kolísání cen.
Napětí na ropném trhu souvisí především s konfliktem na Blízkém východě. Americký prezident Donald Trump zdůvodnil útok na Írán snahou zabránit Teheránu získat jadernou zbraň. Írán následně reagoval útoky drony a raketami na Izrael i na některé arabské státy v regionu, kde se nacházejí americké vojenské základny.
Teherán zároveň zesílil útoky na ropnou a dopravní infrastrukturu a nový duchovní vůdce Íránu Modžtaba Chameneí pohrozil uzavřením Hormuzského průlivu. Ten patří k nejdůležitějším trasám pro přepravu ropy na světě. V důsledku těchto událostí se ceny ropy vyšplhaly na nejvyšší úroveň za téměř čtyři roky.
Analytici proto varují, že zdražování pohonných hmot může pokračovat. Podle Jiřího Tylečka může růst cen v příštím týdnu opět dosáhnout několika korun na litr, přičemž větší riziko dalšího zdražení hrozí především u nafty. I v případě uklidnění situace by navíc zlevňování pravděpodobně nebylo rychlé.
V uplynulém týdnu se cena nafty u českých čerpacích stanic zvyšovala každý den, a to o 60 haléřů až 1,25 koruny. Benzin zdražoval pomaleji, v průměru zhruba o 40 haléřů denně.
Před rokem přitom byly ceny výrazně nižší. Za vlády Petra Fialy (ODS) mohli řidiči v Česku natankovat benzin v průměru za 35,42 koruny za litr, zatímco nafta stála přibližně 34,88 koruny.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / obrázek je ilustrační
