Česká armáda plánuje výrazně posílit své technologické kapacity. Do roku 2028 chce pořídit až 3000 dronů, uvedl ministr obrany Jaromír Zůna během mezinárodního cvičení spojovacího vojska v jihočeské Bechyni.
Podle ministra už nyní běží několik veřejných zakázek, které mají nákup bezpilotních prostředků zajistit. Celkem jde o pět tendrů, jejichž cílem je vybavit armádu moderní technikou odpovídající současným trendům ve vojenství. Zůna zároveň připomněl, že Česká republika patří podle výroční zprávy NATO za rok 2025 mezi státy s nejrychlejší modernizací armády.
Ministr zdůraznil, že armáda chce dlouhodobě nahrazovat lidskou práci technologiemi. Podle něj je cílem minimalizovat nasazení vojáků v rizikových situacích a využívat moderní systémy, které dokážou plnit úkoly efektivněji i bezpečněji.
Zůna také uvedl, že Česká republika vzhledem k velikosti své armády nepočítá s významným zapojením do rozsáhlých světových konfliktů. O to větší důraz chce ale klást na technologickou vyspělost ozbrojených sil a využívání sofistikovaných řešení.
Rozpočet ministerstva obrany pro letošní rok činí podle ministra 158 miliard korun. Částka zahrnuje i tři miliardy korun převedené z nevyčerpaných prostředků z minulých let. Premiér Andrej Babiš k tomu dodal, že oproti loňsku došlo k navýšení výdajů o téměř 25 miliard korun. Podle něj tak nelze tvrdit, že by armáda trpěla nedostatkem financí.
Opozice ale poukazuje na to, že ve srovnání s návrhem předchozí vlády Petra Fialy jsou letošní výdaje na obranu nižší zhruba o 21 miliard korun. Schválený rozpočet ve výši 154,8 miliardy korun odpovídá přibližně 1,73 procenta HDP.
Hranice dvou procent HDP, ke které se Česká republika zavázala vůči NATO, by mohla být dosažena započítáním dalších výdajů na obranu realizovaných jinými resorty. Podle opozice i prezidenta Petra Pavla však není jisté, zda aliance všechny tyto položky uzná jako relevantní obranné výdaje.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Titulní obrázek je ilustrační
