Český stát podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) dlouhodobě zaostává v modernizaci klíčových oblastí svého fungování. Ve své výroční zprávě za loňský rok úřad upozornil na problémy v digitalizaci veřejné správy, dopravní infrastruktuře i v oblasti obrany. Podle kontrolorů se nedaří zavádět účinná opatření a některé projekty naopak přinášejí vyšší náklady, než se původně plánovalo.
Prezident NKÚ Miloslav Kala uvedl, že kontrolované instituce často reagují na závěry úřadu odmítavě. Namísto řešení zjištěných nedostatků podle něj zpochybňují práci kontrolorů nebo jejich odbornost.
V uplynulém roce NKÚ dokončil 32 kontrol, během nichž prověřil hospodaření s majetkem a financemi v hodnotě 96 miliard korun u 142 subjektů. Jako nezávislá instituce má úřad za úkol dohlížet na to, jak stát nakládá se svými prostředky.
Jedním z výrazných problémů je podle NKÚ digitalizace. Projekty eLegislativa a eSbírka, které měly zefektivnit práci s právními předpisy, se výrazně protáhly a prodražily. Původně tříleté projekty trvaly devět let a jejich rozpočet vzrostl z necelé půlmiliardy na více než 900 milionů korun. Ani poté však nebyly plně dokončeny a některé procesy stále probíhaly ručně. Ministerstvo vnitra s tímto hodnocením nesouhlasilo a uvedlo, že systémy jsou funkční a zpoždění způsobilo jejich špatné nastavení v minulosti.
Další kritika směřuje do dopravy. Systém kontrolního vážení nákladních vozidel na dálnicích a silnicích první třídy, který měl omezit přetížené kamiony, podle NKÚ nefunguje. Váhy jsou často mimo provoz a i v případě zjištění přestupků se jen malá část případů dostane k řešení. Pokuty pak padají jen výjimečně. Ministerstvo dopravy oponovalo, že některé závěry vycházejí ze zastaralých informací nebo z problémů na straně samospráv a legislativy.
Kala zároveň kritizoval opakující se reakce státních institucí na výsledky kontrol. Podle něj často bagatelizují zjištění a obviňují NKÚ z tendenčnosti či nepochopení složitých problémů.
Podle kontrolního úřadu je hlavní potíž v samotném nastavení veřejné správy. Úspěch je podle něj často posuzován podle formálního splnění úkolů a vyčerpání rozpočtu, nikoli podle skutečného přínosu pro občany. Tento přístup pak vede k neefektivnímu fungování státu a brzdí jeho modernizaci.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Obrázek je ilustrační
