Na loukách v okolí Brna každoročně probíhá tichý boj o životy desítek srnčat. Ta se během jarní senoseče často ocitají v přímém ohrožení moderní zemědělské techniky. Pomoc jim ale v posledních letech přinášejí dobrovolníci vybavení drony s termokamerami, díky nimž dokážou mláďata včas najít a přemístit do bezpečí.
Podle spolku S.O.S. – Srnčata ohrožená sekačkami Brněnsko se jen v minulém roce podařilo tímto způsobem zachránit více než 150 srnčat. Ta by jinak kvůli svému přirozenému instinktu nepřežila. Při nebezpečí se totiž srnčata přikrčí k zemi, zůstávají nehybná a nevydávají žádné zvuky, což je účinná obrana proti predátorům. Před rychle postupující sekačkou je však toto chování fatální.
Spolek funguje od roku 2024 a tvoří ho tři stálí členové. K dispozici má ale širší síť spolupracovníků – zhruba deset pilotů dronů a kolem šedesáti dobrovolníků. Ti vyrážejí do terénu na základě informací od myslivců nebo zemědělců, kteří mají povinnost hlásit sečení luk alespoň dva dny předem.
Samotná záchranná akce začíná brzy ráno ještě před příjezdem techniky. Pilot vyšle dron s termokamerou nad louku, kde vyhledává tepelné stopy ukrytých srnčat. Jakmile mládě objeví, navede na místo skupinu dobrovolníků. Ti srnče opatrně obklopí, vloží do přepravky a přenesou mimo dosah sečení, obvykle do stínu na okraji louky.
Po skončení prací se srnče vrací zpět do přírody. Díky pískání ho matka snadno najde a může se o něj dál starat. Celý proces je navržen tak, aby byl pro zvíře co nejméně stresující a zároveň maximálně účinný.
Dobrovolníci přiznávají, že práce je během hlavní sezony velmi intenzivní. Nejvíce zásahů připadá na květen a červen, kdy někdy vyrážejí do terénu i každý den. Spolek by proto uvítal další pomocníky z řad veřejnosti.
Kromě lidí je potřeba také technika. Aktuálně mají k dispozici dva vlastní drony, občas využívají i zapůjčené stroje od dobrovolníků. Do budoucna by rádi pořídili třetí, na který už vyhlásili veřejnou sbírku.
Aktivity spolku ukazují, že moderní technologie mohou sehrát klíčovou roli v ochraně volně žijících zvířat. Díky kombinaci inovací a lidského nasazení se tak každoročně daří zachraňovat životy těch nejzranitelnějších.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Titulní obrázek je ilustrační
