Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto. Nová rozpočtová pravidla umožní vyšší zadlužení státu.
Poslanecká sněmovna schválila kontroverzní novelu rozpočtových pravidel i přes veto prezidenta Petra Pavla. Pro přehlasování hlavy státu hlasovalo 104 ze 176 přítomných poslanců, přičemž k přijetí bylo potřeba nejméně 101 hlasů. Proti se postavilo 72 opozičních zákonodárců.
Nová pravidla umožní vládě v některých případech navyšovat výdaje nad původně schválené limity. Týká se to především obrany a strategických infrastrukturních projektů. Kabinet bude mít zároveň větší prostor pro zvýšení rozpočtových výdajů v případě zhoršení bezpečnostní situace. Opozice předlohu kritizuje jako cestu k vyššímu zadlužování státu a oznámila, že se obrátí na Ústavní soud.
Prezident Pavel své veto zdůvodňoval obavami o dlouhodobou stabilitu veřejných financí. Podle něj novela zároveň oslabuje kontrolu Poslanecké sněmovny nad nakládáním s veřejnými penězi a posiluje pravomoci vlády.
Vládní představitelé kritiku odmítají. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že změna pravidel je podle ní nezbytná pro sestavení realistického a transparentního státního rozpočtu. Zároveň zdůraznila, že vláda chce hospodařit odpovědně.
Opozice varuje před růstem dluhu
Opoziční poslanci během debaty opakovaně upozorňovali na riziko, že stát bude moci utrácet více, aniž by se některé výdaje plně promítly do běžných rozpočtových limitů. Novelu označovali například za „bianco šek“ nebo nástroj, který může vést k dalšímu zadlužování země.
Stínový ministr financí ODS Jan Skopeček varoval před dopady na budoucí generace. Předseda klubu TOP 09 Jan Jakob zase upozornil, že při případném spuštění zákonné dluhové brzdy by podle něj mohlo dojít k výraznému zvyšování daní a rozsáhlým rozpočtovým škrtům.
Jedním z nejvíce kritizovaných bodů je možnost navyšovat výdaje na obranu nad schválený rámec až do roku 2036. Výdaje přesahující dvě procenta HDP se přitom nemají započítávat do stanovených výdajových rámců. Podobný mechanismus bude možné využít také u strategických infrastrukturních staveb.
Za mimořádné bezpečnostní situace bude vláda moci zvýšit celkové rozpočtové výdaje až o deset procent na základě doporučení Bezpečnostní rady státu. V letošním roce by tak šlo přibližně o 240 miliard korun. Novela navíc v určitých situacích umožní kabinetu měnit rozpočty některých kapitol bez předchozího souhlasu rozpočtového výboru Sněmovny.
Mění se způsob sestavování rozpočtu
Novela upravuje také samotný systém přípravy státního rozpočtu. Výdajové rámce se nově mají odvozovat od střednědobého vývoje čistých výdajů místo dosavadního přístupu založeného na maximálním strukturálním saldu. Změna vychází z evropských pravidel.
Upravuje se rovněž definice primárního salda veřejných institucí. Do výpočtu se nově promítnou také úrokové náklady, vedle vlivu hospodářského cyklu a jednorázových opatření.
Novela počítá také s odlišným způsobem financování výstavby nových jaderných zdrojů. Stát by mohl využívat půjčky poskytované z mimorozpočtových účtů, které spadají pod Státní pokladnu. Takto poskytnuté prostředky by se podle nových pravidel nezahrnovaly do zadlužení státu podle zákona o rozpočtové odpovědnosti.
Debata byla kvůli hlasování zkrácena
Poslanci se vetované novele věnovali přibližně pět hodin čistého času. Většinu debaty zabrala vystoupení ministrů a zákonodárců s přednostním právem. Z 33 poslanců přihlášených do běžné rozpravy se ke slovu dostal pouze jeden.
Koalice totiž už ráno prosadila pevný čas hlasování a následně rozpravu ukončila. Pro její ukončení hlasovalo 101 ze 172 přítomných poslanců. Stejný počet hlasů byl potřebný také k přehlasování prezidentského veta.
Opozice koalici kritizovala za to, že podle ní nechce umožnit dostatečnou diskusi o změnách, které mohou mít dlouhodobé dopady na hospodaření státu. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib například tvrdil, že vláda se snaží část výdajů dostat mimo standardní rozpočtové limity.
Debata se místy nesla také v osobní rovině. Schillerová se ohradila proti přezdívkám, které jí opozice v souvislosti s rozpočtovou politikou uděluje. Poslanec ODS Vojtěch Munzar jí například během jednání daroval kalkulačku. Naopak při jiné části rozpravy se Schillerová s poslankyní STAN Věrou Kovářovou shodly na vzájemné pochvale oblečení.
Další zákony až v září
Po schválení rozpočtové novely Sněmovna odložila projednávání dalších zákonů. K jejich schvalování se poslanci mají vrátit nejdříve 9. září.
Na programu bude mimo jiné zákon týkající se digitalizace povolovacích procesů pro pobyt cizinců. Návrh má podle vlády zjednodušit a urychlit vyřizování žádostí a současně posílit kontrolu pobytu cizinců v Česku. Počítá také s povinnou registrací občanů ostatních zemí EU, kteří v Česku pobývají déle než 90 dnů.
Poslanci mají dále rozhodovat o novele týkající se České pošty. Ta by snížila maximální státní úhradu čistých nákladů na základní poštovní služby ze současných dvou miliard na 1,5 miliardy korun ročně.
Na schválení čeká také změna zákona o spotřebitelském úvěru, která reaguje na evropskou legislativu a má posílit ochranu lidí při sjednávání půjček. Součástí návrhu je také stanovení maximální výše některých nákladů spojených s úvěry.
Posledním z připravených návrhů je úprava pravidel pro výrobky prodávané na českém trhu. Jejím cílem je podle předkladatelů podpořit ekologičtější produkty, které bude možné například jednodušeji opravovat nebo recyklovat.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Titulní obrázek je ilustrační
