Vláda vyčkává, ceny paliv rostou.
Rychlý růst cen pohonných hmot v Česku vyvolává stále silnější kritiku směrem k vládě, která podle opozice i části odborníků nepřichází s konkrétními kroky, jak situaci řešit. Zatímco ceny benzinu a nafty atakují hranici 40 korun za litr a dále rostou, kabinet zůstává u obecných prohlášení a monitoringu trhu.
Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala v televizním pořadu uvedl, že vláda by měla zasáhnout až ve chvíli, kdy ceny dosáhnou přibližně 50 korun za litr. Takový přístup však vyvolává otázky, proč kabinet nereaguje už nyní, kdy domácnosti i firmy čelí výraznému zdražování. Čekání na ještě horší situaci podle kritiků znamená jen prohlubování ekonomických dopadů.
Ceny paliv začaly prudce růst po eskalaci konfliktu na Blízkém východě, konkrétně po útocích Izraele a USA na Írán na konci února. Od té doby benzin zdražil o více než šest korun na litr a nafta dokonce o více než jedenáct korun. Přesto vláda zatím nepřistoupila k žádnému zásadnímu opatření, které by růst cen tlumilo.
Fiala sice zmínil možné kroky, jako je snížení DPH, úprava spotřební daně nebo využití státních rezerv, tyto návrhy však zůstávají pouze v rovině hypotéz. „Plány musíme mít dopředu nachystané,“ uvedl, aniž by bylo jasné, proč už dávno nejsou aktivovány. Kritici upozorňují, že vláda měla na podobné scénáře reagovat okamžitě, nikoli až při dosažení krizových cen.
Další návrhy přicházejí od Pirátů. Předseda strany Zdeněk Hřib hovoří o zavedení automatického krizového bonusu, který by lidem kompenzoval vyšší ceny prostřednictvím daňových úlev či sociálních dávek. I tento návrh je však podmíněn hranicí 50 korun za litr, což opět ukazuje, že politická reprezentace reaguje spíše se zpožděním než preventivně.
Data přitom ukazují, že problém není jen v maržích čerpacích stanic, které se podle ministerstva financí dokonce snižují. Hlavní tlak přichází z globálního trhu, kde chybí významná část dodávek ropy. Analytici zároveň varují, že i při uklidnění situace nelze očekávat rychlé zlevnění.
Zásadní otázka tak zní: proč vláda nepřijímá opatření už nyní, když je zřejmé, že ceny budou dál růst?
Čekání na psychologickou hranici 50 korun za litr může znamenat, že pomoc přijde pozdě – v době, kdy už bude mít zdražování výrazné dopady na inflaci, průmysl i životní úroveň obyvatel.
Současný přístup kabinetu tak působí spíše jako pasivní sledování vývoje než aktivní řízení krize. A právě tato nečinnost se stává terčem stále hlasitější kritiky.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
